สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

Slasti a strasti života na moři

Plavba z Langkawi do Hongkongu (jaro-léto 2009)

By

Konečně jsme vyčerpali víceméně veškeré zásoby zápisků z Langkawi a chystáme se začít publikovat úryvky z lodního deníku zachycující naši plavbu z Langkawi do Hongkongu, která se uskutečnila na jaře a v létě roku 2009. Někteří z vás už možná četli příspěvek „Vše začalo v Hongkongu“, který je takovým kratičkým úvodem celé série – popisuje nejen naše první pocity po návratu z Langkawi na Tchaj-wan v září 2008, ale i to, proč jsme najednou změnili plány a začali uvažovat o tom přeplavit se s lodí do Hongkongu. Pár perliček, na které se můžete v naší nové sérii deníkových zápisků těšit: na poslední chvíli odvrácená srážka s rybářem, bouřka na cestě ze Singapuru na Borneo, bezvětří a hladina jako zrcadlo, nádherné východy a ještě krásnější západy slunce, seznámení se s dalšími zajímavými lidmi, útok létající ryby, průjezd městem duchů a úchvatná cesta skrze Filipínské ostrovy zakončená jednou z našich nejdelších plaveb dosud – ze severu Filipín přes Jihočínské moře do Hongkongu.


View Z Langkawi do Hongkongu in a larger map

Mořeplavecká melancholie

By and

Robert Pirsing

(anglický originál publikován v Esquire, květen 1977, přeložili Petr Šimon a Jana Benešová)

Jejich osud byl typickým příkladem. Po čtyřech letech tvrdé práce byl jejich trimaran spuštěn na vodu v Minneapolis, kde začíná splavný úsek Mississippi. Šest a půl měsíce se plavili dolů po řece a pak přes Mexický záliv na Floridu, kde dokončili poslední úpravy. A potom všem konečně vypluli strávit rok na Bahamách, Malých Antilách a v Jižní Americe.

Dopadlo to ale úplně jinak. Během šesti týdnů to zabalili a loď byla zpět na Floridě na prodej.

Čtěte dál →

O kočkách a lidech

By and

Jednoho dne nás napadlo, že si pořídíme kočku. Touha pořídit si roztomilé koťátko je samozřejmě naprosto normální, nehledě na to, že jsme už byli naplno zasnění do plánů o životu na moři a během našeho námořního studia jsme se dozvěděli o spoustě námořníků, kteří se plaví s kočkami. Nepřišlo to tedy z čistého nebe.

Třítýdenní Klubíčko

Třítýdenní Klubíčko

Jednoho nedělního odpoledne brouzdala Janička na jakémsi tchajwanském serveru pro cizince, kde narazila na inzerát jistého Kanaďana, který na ulici našel houf právě narozených koťat bez matky, vzal si je všechny domů a rozhodl se, že pro každého z nich najde oddaného chovatele. Nedalo se nic dělat. Osud nás povolal do služby. Čtrnáct dní jsme ale museli počkat, než koťata trochu zesílila, protože jejich zachránce měl očividně s takovou drobotinou zkušenosti a osobně je všechny kojil. Zatím nám posílal fotky emailem a my se téměř okamžitě rozhodli pro zrzavého kocoura.

Když koťata povyrostla, jejich zachránce nám zavolal, my jsme nasedli na skútr, cestou koupili několik drobností, které jako chovatelé kočky domácí budeme potřebovat, a za chvíli už jsme si hráli se třemi vypelichanými koťaty. Chvíli jsme je po sobě nechali lézt a pak jsme sáhli po tom největším a nejživějším, kterého jsme si ostatně už předtím vybrali.

Čtěte dál →

1. 9. 2008: Zpět na vodě

By

Tak jsme se i my dočkali!!! Jsme zpět na vodě!!!

Fénujeme barvu, aby rychleji zaschla

Před třemi dny jsme dokončili všechny práce, jež vyžadovaly naši přítomnost na břehu, a vpodvečer začali natírat loď protiporostovou barvou. Ze Singapuru nám zbyla plechovka modré barvy, kterou jsme natřeli spodek kýlu, a od Jima jsme dostali plechovku černé, kterou jsme použili na zbytek lodi. Původně jsme si mysleli, že Jimova černá vystačí na natření celého trupu, ale trošku jsme se přepočítali. Říkali jsme si, že je to v podstatě jedno, stejně to bude všechno pod vodou a nikdo nic neuvidí. Kašleme na nějakou estetiku. Přesto jsme od té chvíle neřekli naší loďce jinak než Stračena a druhý den ráno jsme to nervově nevydrželi a vypravili se do města pro ještě jednu plechovku černé barvy: nejenže bude loďka na spodku celá černá (a ještě krásnější než předtím), ale dosáhneme i účinnější ochrany před řasami a škeblemi. Zkrátka a dobře jsme si tu koupi další plechovky řádně ospravedlnili. Čtěte dál →

28. 8. 2008: Hřídel a člun (2. část)

By

Později jsme si pořídili ke člunu i plachtu!

V úterý kolem osmé večer najednou zazvonil telefon, ze kterého se ozvalo „bot, bot“, načež dotyčný zavěsil. Telefonát od dopravní firmy, která měla náš člun dodat, jsme očekávali, a tak jsme si domysleli, že to asi mělo být anglické „boat, boat“, ale pochopitelně jsme chtěli vědět, kde a kdy si člun můžeme převzít. Zavolali jsme na to číslo zpět, ale ozvalo se jen hihňání a „no igliš“. Na to konto jsme se rozhodli vyčkat do druhého dne a zkontaktovat thajskou firmu, od které jsme člun objednali a kde hovoří anglicky. Stejně jsme ale spali jako na trní a Péťa vytvářel teorie o člunu, který se vrací nedoručen zpět do Thajska, a že nás čeká další handrkování a tak dále… Čtěte dál →

28. 8. 2008: Hřídel a člun (1.část)

By

Stále jsme ještě v loděnici, ale konec našich suchozemských trampot je už v dohledu. V průběhu předešlých dní jsme zalepili všechny nechtěné otvory pod vodoryskou a na každém boku vyvrtali a následně zpevnili epoxidovým lepidlem nové odtoky pro odvod vody z paluby. Zbývala vyřešit hřídel, kterou se nám po velkých bojích se zarezlými šrouby konečně podařilo vypáčit ven z lodi.

Vrtání nových odtoků

Pro připomenutí: když jsme v Lumutu znovu usazovali motor, mechanik Mike vyslovil podezření, že máme někde ohnutou hřídel. Možné to bylo, protože cestou ze Singapuru jsme jedné noci zaslechli zlověstné zadunění – nejspíš jsme lodním šroubem zachytili nějakou potopenou kládu, kterých není v Malackém průlivu právě málo. V pondělí jsme si tedy půjčili auto od Jima (ze kterého se vyklubal člověk, který by se rozdal na počkání) a vydali jsme se s hřídelí do města. Řídil Péťa. Byla to naše první automobilová výprava s volantem napravo: v Malajsii se stejně jako v Anglii a jejích bývalých koloniích jezdí vlevo, páka je taky vlevo, stěrače taky vlevo, blinkr vpravo, a tak jsme občas stírali v zatáčce, občas blikali, když pršelo, a dávali zabrat převodovce, než si Péťa zvykl na řazení levou rukou. Ale dokázali jsme se držet mimo škarpy, nikoho jsme nenabrali, ani opice, vodní buvoli a kozy, které tady na místo jelenů přebíhají přes silnici.

Čtěte dál →

Klubko.net v novém hávu

By

Trochu jsme si o víkendu pohráli s vzhledem našich stránek, které nám už dlouhou dobu přišly příliš nepřehledné a zbytečně „přeplácané“. Co z toho nakonec vzešlo, můžete posoudit sami. Dejte vědět, jestli se vám náš nový design líbí!

LyZ dobře funguje se Zotero 3.0

By

Lehce jsem LyZ otestoval a zdá se, že vše funguje bez problémů. Samozřejmě zálohovat, testovat! Když narazíte na problém, napište!

22. 8. 2008: Caroline a Paul

By

Je pátek a nám tady chčije, chčije a chčije… Ráno jsme vstali plní elánu do práce. Přestože místní loděnice je o 100% lepší než rozpálený dvorek v Singapuru, nemůžeme se dočkat, až už budeme opět zpátky na vodě. To je ostatně vůkol zaznívající lament všech námořníků, kteří zrovna musejí otročit opravami na břehu. Vždy večer se sejde parta pod některou z lodí, otevře se chladicí box s pivem a zazní: „Už abysme byli zpět na vodě…“

Blue Sky jde zpět na vodu

Před pár dny se tento sen splnil Jimovi. Připojili jsme se k davu obdivovatelů, když jeho Blue Sky spouštěl jeřáb zpět na vodu. Večer byla malá party na oslavu, ale my jsme měli napilno, tak jsme se nemohli zúčastnit. Druhý den, když se začalo šeřit a my začali pomýšlet na večeři, napadlo nás, že bychom mohli zajít za Jimem a pozvat ho, aby se k nám připojil. Emma s dětmi měla přijet až za pár dní, třeba by mu přišlo teplé jídlo vhod. Vydali jsme se tedy na Blue Sky, kde nás Jim nadšeně přivítal, jak jinak než pivem. Čtěte dál →

16. 8. 2008: Paul a Jim

By

Pustili jsme se naplno do oprav. Pravidelně jsme stříkali WD-40 na zarezlé šrouby a doufali, že se nám nakonec podaří odšroubovat spojku hřídele a dostat hřídel ven z lodi. Mezitím jsme odstranili dnové ventily neboli seacocky a připravovali se na velké laminování. Kromě permanentní opravy díry, kterou nám provrtali mechanici v Lumutu do lodi při opravách motoru (brrr, ještě teď nám při vzpomínce na to množství vody, které se náhle začalo valit do lodi, vstávají chlupy hrůzou po celém těle) jsme plánovali zalepit další dva otvory pod vodoryskou. Bez ohledu na jejich užitek – ať už se jedná o přívod vody do toalety, otvor na log (přístroj na měření rychlosti), přívod slané vody do kuchyně, apod. – každý takový otvor je zároveň potencionálním strůjcem katastrofy – něco se pokazí, loď se promění ve fontánu a během chvilky jde ke dnu. Naším cílem bylo zredukovat celkový počet otvorů pod vodoryskou z původních deseti(!) na dva až tři. Čtěte dál →

Older Entries »  
  « Newer Entries