Klubko.net

Klubko.net

Journey To a Deserted Island

Klubko.net RSS Feed
 
 
 
 

11. srpen: Na obzoru Langkawi

Posnídali jsme housky s čokoládovým nápojem Milo a jablka a pak se rozhodli, že by neuškodilo před vyplutím provést menší hygienu. Péťa udělal od prostředního vazáku jednoduchý žebřík z lan (musíme si brzy vyrobit pořádný žebřík) a postupně jsme se vystřídali ve vodě, namydlit a pak zase zpět a opláchnout sladkou vodou. Už máme vyzkoušeno, že přibližně litr a půl litru vody stačí na dobré opláchnutí pro nás oba. Vodu vždy napustíme do velké plastikové láhve od vody a vzájemně se políváme.
More »

Na podobné téma|Related posts

10. srpen: Druhý den na moři

Noc byla sice klidná, ale stejně jsme toho moc nenaspali. Stále jsme ještě příliš napjatí, co nás může potkat.
Ráno nás uvítalo pohledem na severní část ostrova Penang. Zamířili jsme více k němu, protože před rozedněním nás trochu postrašily blesky na jižním horizontu. Severním část ostrova by nám byla sto poskytnou dobré útočiště. Stále jsme si udržovali vzdálenost kolem deseti mil a když se ukázalo, že bouřka se nás netýká, stočili jsme kormidlo zpět severním směrem. Naším novým cílem se stal ostrov Paya. Strávíme tam noc a do Rebaku nám bude zbývat už jen asi půlden cesty, který si vychutnáme odpočatí. Navíc nám bylo řečeno, že u Payi jsou k dispozici kotevní bóje.
More »

Na podobné téma|Related posts

9. srpen: Opět vyplouváme

Sobota ráno. Den vyplutí. Chtěli jsme původně vyplout už včera, ale v pátek už jsme jednou vypluli a nic dobrého z toho nevzešlo. Proč to tedy pokoušet.
Po zazvonění budíku jsme oba, i já, hned vyskočili… ne tak ne, nevyskočili. Janička mě poopravuje, že budík zamáčkla a probudila mě až ve tři čtvrtě na sedm. To bylo ale tak akorát, protože slunce nám tady vychází až po sedmé. Posnídali jsme a pustili se do finálních příprav.
Dolili jsme vodu do nádrže, přitáhli lanoví, uklidili v lodi a doplnili chladící kapalinu a olej. Pak jsme zavolali Mikovi, ať se připraví na chytání Phintonova člunu a Janička se staženým žaludkem (a prý i zadkem, ovšem řekla to trošku jinak) nastartovala Brumlu, který k naší radosti poslušně naskočil a já začal pumpovat řetěz s kotvou.
More »

Na podobné téma|Related posts

8. srpna: Den před vyplutím

Ráno jsme vstali docela odpočatí. Já se v noci budil pouze na čurání, ovšem docela často, protože jsem se před spaním nažbrundal spousty vody, abych posílil organismus po té včerejší střevní průtrži. Spal jsem celou noc na posteli v kabině. Janička byla zpočátku na letišti, ale trápili jí tam komáři, tak si k ránu vlezla do kokpitu.
Dnes jsme moc nezaháleli a hned po prvním posnídaňovém čaji jsme přelili pitnou vodu a naftu do nádrží a vydali se na druhé kolo.
More »

Na podobné téma|Related posts

7. srpen: Kanystry na naftu

Dnes ráno jsme po snídani konečně vyzkoušeli silikon ve spreji, který nám doporučil Mike ze Supertrampa. Promazali jsme kolejnici ve stěžni, kterou se vytahuje na umělohmotných jezdcích hlavní plachta. Dosud bylo pro nás vytahování hlavní plachty trochu úmorné. Posledních pár desítek centimetrů jsme museli halyard tahat přes naviják.
Péťa se ustrojil a ověsil karabinami a jinými ozdobami, vyšplhal na stěžeň zatímco já jsem ho jistila přes halyard, který si vždy třikrát čtyřikrát namotám na hlavní naviják, který máme na kosatky. Syčení spreje doprovázelo Péťovo prskání a nadávání. Pravda, silikon smrdí strašně. Varování na plechovce o zdravotní závadnosti při v dechnutí jsou poměrně… inu, varovná.
Já jsem dostala privilegium vyzkoušet, jestli skutečně maže ten, kdo jede. Vlastně naopak. Dobře jsem se zapřela, jak jsem na to byla zvyklá a málem jsem spadla, když plachta vylítla nahoru jak po másle, tedy po silikonu. Až na posledních pár centimetrů, které jsem musela tahat přes malý naviják, který máme před záseky na halyard, šla plachta vytáhnout perfektně. Péťa rychle přiběhl, že si to taky musí zkusit.
More »

Na podobné téma|Related posts

6. srpen: Zase ten motor

Vstali jsme posilněni, ale nechtělo se nám nic dělat. Bylo trochu zataženo, foukal osvěživý větřík. Seděli jsme v kokpitu a stále jsme se nemohli přinutit, abychom vstali od ranního hrnku čaje.
Kokpit nám teď zpestřuje hadrová rohožka. Trochu připomíná mexický ponče a spolu s mým slamákem vytváří krásně zákoutí. Koupili jsme si jí naposledy v Sitiawanu za čtyři ringity. Inspiroval nás k tomu Phinton. More »

Na podobné téma|Related posts

5. srpen: Jazz

Já jsem ráno dospával a Janička zatím našívala kožené pásky na naše zábradlí, aby se lano, ze kterého je zábradlí vyrobeno, netřepilo o ocelové sloupky.
Vytvořil jsem teorii, že nespím, protože mám pocit, že nikdo nedává na loď pozor. Prostě jsem si ještě nezvykl, že loď toho dost snese, že kotva toho hodně udrží, navíc tentokrát jsme ji zasekli ve velmi silném větru, takže by měla držet. Do lodi nám sice stále ještě teče kolem hřídele kormidla, ale jenom pomalu. Na potopení to rozhodně není. More »

Na podobné téma|Related posts

4. srpen: Další díra v lodi a Joes

Janička začala připravovat snídani. Kolem to vypadalo, jakoby se nic nestalo. Sumatera se přehnala a kolem zavládl klid. Já jsem se trochu rozložil na sedačce v kabině a jak tak nevinně ležím, Janička najednou vyhlásila, že už spát nemá smysl a že mám vstát. Něco na tom bude, pomyslel jsem si, hlavu zaklonil a jak jsem tu hlavu zaklonil, víčka se mi tak nějak přivřela a už klimbám. Já si ještě schrupnu, stačil jsem ještě oznámit. Janička neprotestovala, nebo jsem to alespoň už neslyšel. Spal jsme až do půl deváté a bodlo mi to. Po probuzení mě čekali tousty a Milo. Ráno vypadalo nevinně, jen po obloze se táhly rozfoukané beránky. Začali jsme dišputovat, zda ještě zaprší. Janička bylo pesimističtější. Potom objevila, že podpalubní šachta je napůl zaplněná vodou. Rychle jsme začali zjišťovat původ té vody, ale nemuseli jsme hledat dlouho. Teklo dírou v levé části konstrukce na solární panely. Jak jsme při odjezdu od mola několik dní před tím zachytili za velkou ocelovou loď vedle nás, konstrukci jsme v jednom místě vytrhli. Ve skutečnosti je ta konstrukce dost špatně utěsněná a matky, které jí drží na palubě jsou místy pěkně orezlé. Není divu, že to tahle (ta nejzrezlejší) nevydržela. Musíme díru co nejdříve spravit. Je to pěkný kousek, cca palec tlustá. To už je pořádný proud do lodi. Navíc je to v místě kousek od odtoků z paluby, takže zde se nakupí při pořádném dešti dost vody. More »

Na podobné téma|Related posts

3. srpen: Bouřka na kotvě

Včera neděle byla a snad proto se ani nám moc do práce nechtělo. Tedy zpočátku snad i docela ano, neboť ráno bylo zataženo a foukal příjemný vítr, ale poté, co jsme po snídani odveslovali na ranní trh za účelem nákupů (matka na upevnění konstrukce, aceton, kolínko na sifon od motoru apod.) a skolilo nás dusno a bezvětří polomrtvého městečka ještě umocněné zavřenými obchody, včetně našeho cíle cesty – čínského železářství, pracovní elán z nás pomalu ale jistě vyprchal. More »

Na podobné téma|Related posts

2. srpen: Greg

Ráno jsme vstali kolem osmé. Tedy já, Janička byla na nohou už od sedmi. Prospali jsme se do sytosti. Vždyť jsme to taky potřebovali.
Kolem deváté jsme se vydali do města pro ovoce a zeleninu a zašli jsme na internet a pro vyprané prádlo. Celý den jsme pak nic moc nedělali. Já psal, Janička vařila, a vůbec jsme všelijak aktivně odpočívali. Konečně jsme měli možnost pořádně dobít baterky.
Za chvíli jdeme na slezinu s Gregem, amerických učitelem angličtiny, který je na mooringu těsně u jacht klubu. My dodáme večeři, on dodá pivo a salát a pak se půjdeme podívat na film. Jak dlouho už jsme žádný film neviděli. Docela se těšíme. More »

Na podobné téma|Related posts