สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

Dink Dink « Slasti a strasti života na moři

Dink

Každý angličtinou vzdělaný člověk ví, že „tender“ znamená „něžný, citlivý, láskyplný“. To přesně vystihuje naší novou dinku neboli člun neboli tender.

Dink je pevný člun Walker Bay 8, dlouhý, jak jméno napovídá, 8’3″ neboli 251 cm.

Je celý z High Impact Marine Composite (HIMC), což je plast na zakázku vyrobený pro Walker Bay a ať to zní jako reklama, zdá se to být velice odolné. Záruka je 10 let, což už cosi vypovídá. Opravy lze provádět jednoduše horkovzdušnou pistolí nebo něčím jiným, co dokáže plast rozehřát a patlačkou, pardón stěrkou, upravit.

Na molu v Rebaku

Na molu v Rebaku

Nákup člunu byla také zajímavá anabáze. Po Walker Bay jsme začali pátrat hned na začátku, kdy ještě byla Janna v Singapuru. Původní nafukovací člun Avon, který byl součástí lodního vybavení, když jsme Jannu koupili, byl jako ostatně většina věcí na lodi nepoužitelný. Poučeni naší moudrou literaturou jsme se okamžitě začali poohlížet po člunu „pevném“, který sice zabere více místa, ale lépe se na něm vesluje a měl by i déle vydržet. Předběžný průzkum internetu ukázal, že čluny Walker Bay jsou přesně to, co hledáme – spolehlivé, kvalitní, lehké! Prostě zdál se to být nejlepší a paradoxně nejlevnější člun na trhu!

Singapurský dealer Walker Bay nám ale řekl, že teď nemá a že až za dva měsíce. To se nám ovšem hodilo, bylo to přesně na dobu, kdy jsme se během zimních prázdnin chystali zpět do Singapuru, abychom se pustili do prvních oprav Janny. Rozčarování přišlo, když nám dealer oznámil, že objednávat nebude. Ve Walker Bay se tomu také divili, když jsme jim o tom napsali, a odkázali nás na dalšího nejbližšího dealera, který sídlí v Thajsku. Bohužel přeprava do Singapuru byla moc drahá (dražší než člun samotný), takže jsme se s nimi domluvili, že počkáme do léta a oni nám člun dopraví na Langkawi, kam my mezitím doplujeme.

I stalo se. Jednoho dne v maríně Rebak na Langkawi zazvonil kolem osmé večer telefon, do kterého se ozvalo: „Bot,bot!“, to jako anglické boat, boat a dotyčný zavěsil. Očekávali jsme telefonát z dopravní firmy, a tak jsme si domysleli, že to asi budou oni, ale pochopitelně jsme chtěli vědět, kde a kdy. Zavolali jsme zpět na to číslo a ozvalo se hihňání a „no igliš“. Na to konto jsme se rozhodli vyčkat do druhého dne rána a zkontaktovat thajskou firmu, od které jsme člun objednali a kde hovoří anglicky.

Stejně jsme ale spali jako na trní a Péťa vytvářel teorie o člunu, který se vrací nedoručen zpět do Thajska a že nás čeká další handrkování a tak dále…

Janička při veslovacích zkouškách

Janička při veslovacích zkouškách

Druhý den dopoledne jsme zavolali do Thajska, což byla též anabáze, pořád nás přepojovali, ale nakonec nás ujistili, že člun je na cestě a že ho dostaneme ten den odpoledne. Mezitím jsme se však po ranní konzultaci s naším americkým kamarádem Jimem předběžně smluvili, že pokud člun doručí během brzkého odpoledne na hlavní ostrov Langkawi, necháme si ho vyložit na pláži Cenang, která leží naproti ostrůvku Rebak, zavoláme Jimovi na mobil a on pro nás přijede se svým člunem s přívěsným motorem a odtáhne nás.

Přesně ve 1200, když jsme doobědvali, zazvonil telefon a překvapivě se v něm ozvala angličtina. Chlapík nám rázně oznamoval, že chce člun vyložit a že nám ho složí za hodinu u mola, odkud odjíždí trajekt na náš malý ostrůvek Rebak.

Člun na palubě Janny

Člun na palubě Janny

Zavolali jsme tedy Jimovi, že po jedné hodině se můžeme setkat na pláži a zamířili jsme na místo setkání s řidičem dodávky. Řidič už nás vyhlížel. Naskočili jsme do dodávky, Janička jela v nákladním prostoru s člunem a dalšími krabicemi, Péťa seděl ve předu s dvěma tlustými špinavými řidiči. Přejeli jsme asi na 10 min vzdálenou pláž, kde jsme vyložili náš člun zabalený ještě do igelitu, naložili jsme do něj naše nákupy včetně dvou platíček piv (2×24 třetinkových plechovek za 24 ringitů, což je asi 120 Kč), poponesli ho na pláž, strhli igelit, vybalili vesla a začali jsme vyhlížet Jima. Mezitím jsme tu krásku, naší třetí loďku, ohmatávali a spokojeně jsme oddechovali.

Za chvíli už jsme byli k Jimovi přivázáni, přelezli jsme do jeho člunu a náš člun táhli s nákladem piva na špagátu v závěsu. Byla to ohromná legrace, opět jsme byli s nějakou loďkou na moři, konverzace nevázla a za dvacet minut už jsme byli zpět v maríně na ostrůvku Rebak. Člun je fantasticky lehký a bytelný a především neuvěřitelně krásný, stal se hned středem pozornosti. Sotva jsme ho vyložili, hned se přihnalo několik potenciálních kupců. To tááák! Ten je náš!

Člun pod plachtami, tedy lépe řečeno "pod plachtou"

Člun pod plachtami, tedy lépe řečeno "pod plachtou"

Člun váží pouhých 32kg, takže jeden člověk s ním může krásně manipulovat a trošku silnější jedinec ho snadno uzvedne a poponese. Loni v létě jsme ke člunu dokoupili i takeláž pro vyjížďky po osamělých kotvištích či krátké odpolední rozptýlení. Vesluje se na něm fantasticky. Při našem pobytu v Lumutu, jsme měli možnost vyzkoušet dva různé čluny (oba pevně konstrukce, ne nafukovací) a náš je absolutně trumfne v ladnosti plavby. I co se týče stability jsme byli velice překvapeni.

2 comments to Dink

Zůstaňte ještě chvilku, napište nám něco...