สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

Malajsie Malajsie « Slasti a strasti života na moři

Pracovní prázdniny na Langkawi

„Ahoj námořníci, nějak jste se na bloku odmlčeli – jste v pořádku, ptají se věrní čtenáři?“ napsala nám kamarádka Míša. „Žádné strachy,“ odpovídali jsme okamžitě, abychom zahnaly případné obavy. „Máme se dobře, vlastně až moc dobře, takže ani nestíháme psát!“ Škoda jen, že naše pracovní dovolená v Malajsii se blíží ke konci a již dnes večer (2.3.) nás čeká let z Langkawi do Kuala Lumpur a odtud hned v zítra v brzkých ranních hodinách další let přes Dubai zpět domů do Čech…

Čas tak rychle utíkal, že jsme se ani nestačili pořádně rozkoukat a od našeho příjezdu na Langkawi už uplynul měsíc. Přes týden jsme se věnovali práci na počítačích – Péťa programování pro své české zaměstnavatele a já jsem editovala již dokončený překlad dalšího tchajwanského románu, který by měl vyjít tento rok. O víkendech jsme pak vyráželi na výlety okolo Langkawi, buď po zemi – po svých či dopravními prostředky, ale většinou po vodě na lodi.

Z výprav kolem Langkawi

Čtěte dál →

Pravda o plavbě Puteri Harbor – Langkawi

28.-31. ledna 2017

V sobotu krátce po osmé hodině jsme nastartovali, odvázali poslední lana a po týdenní plavební pauze opustili marinu Puteri Harbor na předměstí Johor Bahru. Odjížděli jsme rádi, marina to nebyla špatná, pracovní prostředí ucházející, bohužel ale zcela odříznuté od města a vůbec odkudkoliv. Všude kolem byly pouze staveniště a spleť silnic bez chodníků. Jediné místo, kam se mohl člověk jít projít, bylo nábřeží kolem dokola mariny lemované hotely a bary, kde bez ohledu na muslimský mravní kodex noc co noc vyřvávali do brzkých ranních hodin rozjaření hosté. Hned po příjezdu nás navíc němečtí sousedé, kteří se, když viděli naši německou vlajku, nadšeně přiběhli s námi seznámit, varovali, že hned první večer, mezitím co si zašli do jednoho s barů na nábřeží na večeři, se jim nastěhovala do lodi krysa a trvalo týden, než se jim jí podařilo chytit. Byli jsme rádi, že my jsme si po týdnu v Puteri žádného chlupatého černého pasažéra s sebou neodváželi.

Marina Puteri Harbor, v pozadí nábřeží s hotely a bary

Instalace nového kotevního vrátku před vyplutím

Čtěte dál →

Zpět na lodi a spolu

15. ledna 2017

Už potřetí to ráno se probouzím, pomalu rozlepuju oči a při pohledu na hodinky zjišťuju, že už je vlastně spíš dopoledne. Digitálky pověšené na madle na stropě kajuty ukazují půl desáté. Cítím se ještě unavenější, než když jsem se poprvé vzbudila v sedm a potom znovu kolem osmé. Opatrně se sápu do schodů do kokpitu, kde se okamžitě srazím s horkou vlhkou stěnou tropického vedra. I přestože jsme si oba po těch více jak deseti letech života na Tchaj-wanu na dlouhou temnou mrazivou českou zimu už odvykli a žár a pot jsou nám bližší než zmrzlé prsty a tekoucí nosy, přeci jen na nás ten teplotní šok přechodu z pražských mínus dvaceti do malajských plus třiceti těžce dolehl. A samozřejmě vyčerpání spojené s pásmovou nemocí – nevyhnutelné zlo cestování východně proti času. Unaveně dosedám na lavici v kokpitu a pozastavuji se nad tím, že jsme po tak dlouhé době opět v našem plovoucím domově.

První pohled na náš plovoucí domov po několika měsících…

Čtěte dál →

Danga Bay

Ráno v Danga Bay nás čekalo papírování. Byli jsme také poctěni setkáním s čínským manažerem mariny zprvu nafoukaným „big bossem“, ze kterého se nakonec vyklubal docela fajn člověk, snad trochu deprimovaný nejistým osudem pozemku, na kterém marina stála. Teď, po půl roce, se jeho obavy potvrdily. Marina musí pryč kvůli melioračním pracím, díky nimž jsme uvízli v bahně i my.

Foto: Pepa nebo Blanka z ArgaFoto: Pepa nebo Blanka z Arga
Close
Foto: Pepa nebo Blanka z Arga30-Čec-2014 09:48
 

Čtěte dál →

Znovu kolem Singapuru

Čekala nás daleká cesta. Chtěli jsme ještě za světla dojet až do maríny v Danga Bay vzdálené asi 60 mil. Kotvili jsme na jihovýchodním cípu Malajského poloostrova ještě před samotným ostrovem, na němž leží Singapur. Abychom se dostali do plánovaného cíle výpravy, museli jsme objet celý Singapur a potom dalších zhruba 18 mil Johorským průlivem až k velkému mostu, který spojuje Malajský poloostrov se Singapurem.

Marína Danga Bay leží na malajské straně a až do nedávné doby, kdy byla náhle uzavřena, to byla jedna z nejpopulárnějších destinací námořních tuláků v celém regionu. Po otevření byla totiž marína asi dva roky zcela zadarmo, teprve před rokem byl zaveden poplatek 100 ringitů za týden. Levné stání, letiště v Johor Bahru je za rohem, cesta do Singapuru je otázkou hodiny, možná dvou a zastávka autobusu, který vás doveze k celnici, je hned před areálem maríny. Není divu, že všichni ti, kdo chtěli zavítat do Singapuru a vyhnout se místním předraženým marínám a komplikovaným byrokratickým procedurám, případně ti, kteří hledali výhodné místo, kde zanechat loď během „pozemských“ výletů po Jihovýchodní Asii a okolí, mířili v houfech právě sem.

Ohromný tanker před námi začal dělat „smyk“

Čtěte dál →

Přechodná bydliště

Už je to dva měsíce, co jsme opustili náš plovoucí domov a vyměnili ho za přechodná bydliště u našich rodičů a kamarádů. Pomalu se stáváme experty na různé typy rozkládacích gaučů, pohovek a futonů. Ale zjistili jsme, že nejlepší gauče mají stejně naše maminky. Nic ve zlém.

Moc nám toho nechybí. U cest se krmíme lesními jahodami, pusy máme modré od borůvek a ze zubů lovíme jadýrka malin zahradních i volně rostoucích. Po moři se nám stýská, ale ty krásy vezdejší nám to vynahrazují.

P1040440.JPG

Janna nahá mezi mangrovníky

Čtěte dál →

Bouřlivý příjezd do Kuchingu

Stále jsme se ještě nevzpamatovali z lekce, kterou jsme dostali u Mukahu. Dostaneme se my vůbec do toho Kuchingu? I tam musíme vplout do řeky. Vítr foukal víceméně od severu, vlnění šlo více od západu, ale foukalo pořádně a vlnění mělo dobré dva až tři metry. Navíc se blížíme k závětrnému pobřeží, což znamená nebezpečí.
Když jsme začali surfovat rychlostí přes sedm uzlů, skasali jsme genu a pokračovali jenom na třetí réf v hlavní plachtě. I tak jsme jeli přes pět uzlů. Kolem třetí ráno asi deset mil od břehu jsme postavili loď do drifu, nechali se pomalu unášet ke Kuchingu a čekali jsme, až se rozední. Provoz kolem už zhoustl, rybáři, obchodní lodě, podivná neidentifikovatelná monstra — hlídky jsme proto trávili v dešti v kokpitu a čas od času museli popojet a ujistit se, že se s blížícím se plavidlem bezpečně míjíme.

20131224090316-11.JPG

Naše igelitové modráky, výstroj tchajwanských rybářů, fungují velice dobře

Čtěte dál →

Zpět na západ

Bylo kolem třetí odpoledne. Otočili jsme Jannu o stoosmdesát stupňů a vyrazil zpět, odkud jsme přijeli. K mysu Tanjung Sirik, v jehož blízkosti jsme strávili předchozí den v drifu, jsme to měli nějakých 60 mil. Pak zatočit doleva, nabrat kurz 210° a za dalších 80 mil je Kuching.
Brzy nám začalo pěkně foukat, takže jsme vypnuli motor a na krásný bočák jsme rychle nabrali rychlost 6 uzlů. Opět jsme propadli optimismu. Se setměním se na obzoru vylouplo několik světel rybářských lodí. Většinou z toho nemáme velkou radost, ale dnes jsme to brali jako známku, že počasí se trochu uklidnilo.

20131217092744-39.JPG

Vinšna za bílého dne

Čtěte dál →

Jeden den v drifu

Šel jsem si ještě na chvíli zdřímnout, a když došlo na mojí hlídku, zrovna jsme vjížděli pod mrak. Vítr zatím velice slabý, ale pro jistotu jsme dali druhý réf, abysme byli připraveni na silné poryvy, které na okrajích bouřek bývají. Janička šla spát a já se usadil v kokpitu navlečen do Moiry a igelitového rybářského munduru, připraven odolávat živlům. A brzy o sobě živly daly znát. Nejdřív přišel déšť a pak začaly poryvy. Nebylo to nic strašného, už jsme zažili horší, ale vítr byl teď opět proti nám. Čas od času se už zdálo, že bouřka polevuje, ale pak přišel další poryv a průtrž mračen. Nechal jsem Janičku déle spát a doufal jsem, že se to už brzy uklidní, ale pak jsem nad kormidlem začal usínat, nedokázal jsem pořádně držet kurz a stejně jsme jeli rychlostí menší jak dva uzly. Počasí stále nechutné, takže jsem zavolal Janičku a šel spát. Janička mě asi po hodině vzbudila, že začíná pořádně fičet. Ze severu se na nás valily vlny vyfoukané monzunovými větry, a jak se srážely s vlnami z jihozápadu, odkud přicházela bouřka, vytvářely z moře pěknou oranici.

20131221155746-8.JPG

Moře se nám trochu rozbouřilo

 

Čtěte dál →

Konečně došlo na kosmetiku

Omlouváme se za krátkou odmlku ohledně vývoje oprav a úprav motorového lože. Vše je na dobré cestě, ale právě že momentálně to nejdůležitější – silentbloky (nožičky, na kterých motor v lodi sedí) – jsou zatím stále ještě pouze „na cestě“. Nedočkavě sledujeme jejich putování přes internet a nestačíme se divit! Nejprve cestovaly po různých městech a státek USA, pak se náhle ocitly v Kolíně a včera večer už jsme se radovali nad zprávou, že přistály v Kuala Lumpur, hlavním městě Malajsie. Původní předpokládané datum dodání byla středa 23.10. večer a my už se radovali, že třeba silentbloky dostaneme ještě o víkendu. Jenže ouha – dnes ráno se najednou octly v čínském Šen-čenu. Inu, nevyzpytatelné jsou jejich cesty… Problém je, že bez nich nemůžeme s úpravami začít.

P1030686.JPG

Kosmetický salón alá Janna

Čtěte dál →