สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

baterie baterie « Slasti a strasti života na moři

Pozvolné odstrojování toho proklatého stroje

Kde jsme to skončili… aha, nemilé překvapení!

Vybité baterky, říkáte?

Přihořívá.

Totálně vybité baterky…?

Hoří!

Vstali jsme, Janička zamířila podle svého zvyku – já vím, co vás teď napadá, ale tam to není – okouknout stav zeleniny a ovoce a přinést chleba, jablko a banán ke snídani. Já jsem se ještě se slepenýma očima naklonil nad navigační stolek, abych se podíval na voltmetr…

Pak jsem něco řekl, načež Janička něco odvětila. Následovalo kroucení hlavou, na prsou nám bylo taky nějak těžko a přešla nás chuť k jídlu. Já jsem se pak na chvíli ponořil až po pás do skříně v kokpitu, kde jsou ukryté baterky a když jsem se vynořil s multimetrem v ruce bylo vše jasné: něco ty baterky vysává.

Když se řekne „vysává“, tak si vzpomenu na Svěrákova Akumulátora, což mi připomíná, že se tady vlastně celou dobu bavíme o akumulátorech a ne o baterkách…

Něco vysává naše akumulátory! Všechno jsem vypnul a dali jsme si snídani. Po snídani jsme si ještě dali hrnek čaje, trochu vytrávili a pustili se po stopách unikajícího proudu.

Zase jsme se vrátili ke spolehlivým 6v „té-stopětkám“ od Trojan

Čtěte dál →

Akrobacie s činkama plnýma olova a kyseliny

Co se dělo těch prvních pár dní nám už trochu splývá v jednu masu plnou deště, horka, dusna, vůně olejů, maziv a potu.

Ráno bylo jasné, že s našimi domácími baterkami, které jsme koupili před pár měsíci v Kuchingu není něco v pořádku. Třeba je přivede k živou pořádné dobití.

Manipulace s baterkama není žádná švanda, jedna sice váží pouhých 25kg, ale když těch čtvrt metráku máte tahat přes zábradlí do člunu, nosit je po rozhoupané umělohmotném molu a pak po rozvrzané a vratké nástupní plošině z mola na břeh, není to nic příjemného. Navíc prý baterie ponořená pod vodu prý může vybouchnout…

Janička uklízí, já koukám (a dokumentuju)

Janička uklízí, já koukám (a dokumentuju)

Čtěte dál →

Zpět na Langkawi

Někdo z vás tu velkou novinu dosud neslyšel, mnozí ještě nevěřícně kroutí hlavami. Ale je to pravda, rozhodli jsme se Jannu nabídnout k prodeji. Důvody jsou prosté, povětšinou rodinného charakteru…

Rozhodně to ale neznamená, že bychom se v nejbližších dnech chystali zpět na souš nebo že bychom přestali psát. Já vím, píšeme nepravidelně a to se nemá. Budeme se snažit to vylepšit, ale jak už jsem to několikrát omlouval, celý den sedíme u těch počítačů, kolem tropy, kýčovité západy slunce, mořský vánek…

Tak a teď zpět na zem. Pohupujeme se v kotvišti před městem Kuah na Langkawi. Dostat se sem nebylo snadné. Čtyři měsíce, co byla Janna zavřená na řece v tropické džungli mezi mangrovníky v přírodním parku Kilim, kterému nikdo neřekne jinak než Hole in the Wall, se na ní trošku podepsali.

Close
28-Dub-2014 10:14
 

Čtěte dál →