สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

typhoon typhoon « Slasti a strasti života na moři

Počasí se fakt zbláznilo

Stále sedíme v Kaohsiungu a čekáme. Když už si tedy hrajeme na ty námořníky, tak vás asi napadne, že vítr v zádech, příznivý proud, prostě vhodné počasí je to, proč tady pořád ještě hnijeme (to je samozřejmě trochu nadsázka, ale faktem je, že Kaohsiung je za zimního monsunu městem větrným a s větrem přichází prach a suť z centra a okolních továren – čili nehnijeme, jsme pohřbíváni pod zem na moři). Jinými slovy počasí není tím hlavním důvodem, který nás tu drží. Příležitostí k odplutí jsme měli dostatek. Severovýchodní monsun je už v plné síle, ale periodicky jeho síla povolí a otevře se dvou až třídenní okno, které nám snadno umožní proklouznout do stínu Luzonu, aniž by to příliš házelo – trochou představivosti by se dalo říct suchou nohou.

weather 2013-01

Čtěte dál →

Námořní uklízečky 6

Hogo fogo lodní výstava byla za námi a nastal relativní klid. Představovali jsme si, jak budeme od rána do večera překládat a číst, možná občas utřeme nějakou tu šmouhu a přeleštíme trochu rzi na oceli, kdyby se najednou (samozřejmě bez předchozího varování) objevil boss s klienty. To by ale nesměl kolem Tchaj-wanu prolétnout další tajfun.

Tentokrát k nám byli bohové, ztělesnění našim bossem, milostiví. Dostali jsme povolení koupit dostatek lan! Pokrok. Lidstvo má přeci jen nějakou naději na přežití. Nadšení z toho náhlého osvícení, které postihlo našeho bosse, nás ale rychle přešlo.

Čtěte dál →

Na lodi jako doma

Venku zuří tajfun – vlastně už dozuřil, jen sem tam ještě foukne a sprchne. Noc jsme přečkali kupodivu v klidu. Já spal jako zabitý, jen čas od času mě probudil prudší náklon, skřípání fendrů nebo kvílení v ráhnoví ze sousedních jachet. Zajímavé je, že nám ráhnoví nekvílí. Možná jsme ještě nebyli v pořádné fujavici… i když v Hong Kongu na kotevní bóji jsme proseděli několik bouří a tam foukalo pořádně. Janička spala o něco hůře, ale jinak vypadá čile – aha tak, ne, prý je trochu „připitomělá“:

„Od půlnoci jsem se budila každou hodinu, vždycky když to víc škublo a podívala jsem se na iPadu, kde tajfun zrovna je. Nejvíc mě vylekala sprška vody, kterou na mě chrstnul poryv větru skrze vchod do kajuty, který jsme měli způli otevřený. Tomu říkám budíček!“

Čtěte dál →