Pozvolné odstrojování toho proklatého stroje

Kde jsme to skončili… aha, nemilé překvapení!

Vybité baterky, říkáte?

Přihořívá.

Totálně vybité baterky…?

Hoří!

Vstali jsme, Janička zamířila podle svého zvyku – já vím, co vás teď napadá, ale tam to není – okouknout stav zeleniny a ovoce a přinést chleba, jablko a banán ke snídani. Já jsem se ještě se slepenýma očima naklonil nad navigační stolek, abych se podíval na voltmetr…

Pak jsem něco řekl, načež Janička něco odvětila. Následovalo kroucení hlavou, na prsou nám bylo taky nějak těžko a přešla nás chuť k jídlu. Já jsem se pak na chvíli ponořil až po pás do skříně v kokpitu, kde jsou ukryté baterky a když jsem se vynořil s multimetrem v ruce bylo vše jasné: něco ty baterky vysává.

Když se řekne „vysává“, tak si vzpomenu na Svěrákova Akumulátora, což mi připomíná, že se tady vlastně celou dobu bavíme o akumulátorech a ne o baterkách…

Něco vysává naše akumulátory! Všechno jsem vypnul a dali jsme si snídani. Po snídani jsme si ještě dali hrnek čaje, trochu vytrávili a pustili se po stopách unikajícího proudu.

Zase jsme se vrátili ke spolehlivým 6v „té-stopětkám“ od Trojan

Čtěte dál →

Akrobacie s činkama plnýma olova a kyseliny

Co se dělo těch prvních pár dní nám už trochu splývá v jednu masu plnou deště, horka, dusna, vůně olejů, maziv a potu.

Ráno bylo jasné, že s našimi domácími baterkami, které jsme koupili před pár měsíci v Kuchingu není něco v pořádku. Třeba je přivede k živou pořádné dobití.

Manipulace s baterkama není žádná švanda, jedna sice váží pouhých 25kg, ale když těch čtvrt metráku máte tahat přes zábradlí do člunu, nosit je po rozhoupané umělohmotném molu a pak po rozvrzané a vratké nástupní plošině z mola na břeh, není to nic příjemného. Navíc prý baterie ponořená pod vodu prý může vybouchnout…

Janička uklízí, já koukám (a dokumentuju)

Janička uklízí, já koukám (a dokumentuju)

Čtěte dál →

Zpět na Langkawi

Někdo z vás tu velkou novinu dosud neslyšel, mnozí ještě nevěřícně kroutí hlavami. Ale je to pravda, rozhodli jsme se Jannu nabídnout k prodeji. Důvody jsou prosté, povětšinou rodinného charakteru…

Rozhodně to ale neznamená, že bychom se v nejbližších dnech chystali zpět na souš nebo že bychom přestali psát. Já vím, píšeme nepravidelně a to se nemá. Budeme se snažit to vylepšit, ale jak už jsem to několikrát omlouval, celý den sedíme u těch počítačů, kolem tropy, kýčovité západy slunce, mořský vánek…

Tak a teď zpět na zem. Pohupujeme se v kotvišti před městem Kuah na Langkawi. Dostat se sem nebylo snadné. Čtyři měsíce, co byla Janna zavřená na řece v tropické džungli mezi mangrovníky v přírodním parku Kilim, kterému nikdo neřekne jinak než Hole in the Wall, se na ní trošku podepsali.

Close
28-Dub-2014 10:14
 

Čtěte dál →

Velké opravy

Po letech jsme se tedy opět vrátili na Langkawi. Smyčka se uzavřela.

Náš námořní život sice začal v Singapuru, kde jsme Jannu poprvé opravovali a poprvé se na ní plavili, Singapur byl první přístav, který jsme kdy opouštěli. Ale teprve vynucený pobyt v Lumutu a potom komunita na Langkawi nám umožnily život na plachetnici pořádně poznat.

Z Langkawi jsme před lety vypluli na první delší cestu dlouhou necelých 3000 mil. Rok jsme žili na mooringu v překrásné zátoce Deep Water Bay v Hongkongu, pak jsme se přeplavili na Tchaj-wan, rok bydleli opět na pevnině a dokončovali jsme dizertace, další rok pak už sice na palubě, ale v jedné z nejoblíbenějších turistických destinací Kao-hsiungu. Když jsme vyhlédli z okna, denně jsme se dívali na vyhřezlé vnitřnosti čínských zájezdních autobusů. Ale nakonec jsme se dočkali a vypluli.

A teď jsme byli zpět tam, kde to všechno začalo opravdu naostro, a navíc nás čekala  dlouho plánovaná návštěva loděnice.

Close
02-Dub-2014 18:55
 

Čtěte dál →

Temnou nocí za svitu delfínů

Lumut jsme opustili pod plachtami dobře známou cestou kolem ostrova Pangkor a chvíli jsme kličkovali mezi flotilou malých rybářských lodí. Malajci se na nás zubili a my na ně, byli jsme na moři, krásně foukalo, oni byli po kotníky v dobrém úlovku, všem nám bylo dobře.

Jak jsme vyjeli ze závětří kopce na pevnině, zapojili jsme větrného kormidelníka, který nezná únavy, a oddali se četbě a odměnili jsme se také trochou zevlování. Zevlování na plachetnici se dělá tak, že chvíli sedíte na zádi, pozorujete stopu za lodí plnou malých vírů, bublin a pěny. Pak se líně převalíte a civíte na horizont. Na ten lze vůbec koukat celé hodiny. A když pocítíte mravenčení v přesezených nohách, zvednete se a kráčíte námořnickým krokem po pohupující se palubě, jednou rukou se možná přidržujete, když to moc hází, chvíli se zavěsíte do ráhnoví, shlédnete ohromnou bílou plochu hlavní plachty, déle se zdržíte v průvanu mezi hlavní plachtou a kosatkou, nakloníte se přes příďový koš a dlouho předlouho pozorujete příďovou vlnu a taky jak se příď boří do vlnek, které přicházejí našikmo z jedné strany. A v uších vám hučí vítr a pod nohama šumí moře rozčísnuté kýlem vaší lodě.

Close
24-Úno-2014 18:58
 

Čtěte dál →

Lumut

Vstali jsme za kuropění a v klidu posnídali. Žádní kurové nám sice ke snídani nepěli, ale zato foukal osvěživý větřík, a tak jsme doufali, že do naší staré známé Malacké úžiny, kde jsme poprvé zakusili všechny ty slasti a strasti, které putování na plachetnici představuje, vstoupíme hrdě s vykasanými plachtami.

Close
21-Úno-2014 14:39
 

Čtěte dál →

Danga Bay

Ráno v Danga Bay nás čekalo papírování. Byli jsme také poctěni setkáním s čínským manažerem mariny zprvu nafoukaným „big bossem“, ze kterého se nakonec vyklubal docela fajn člověk, snad trochu deprimovaný nejistým osudem pozemku, na kterém marina stála. Teď, po půl roce, se jeho obavy potvrdily. Marina musí pryč kvůli melioračním pracím, díky nimž jsme uvízli v bahně i my.

Foto: Pepa nebo Blanka z ArgaFoto: Pepa nebo Blanka z Arga
Close
Foto: Pepa nebo Blanka z Arga30-Čec-2014 09:48
 

Čtěte dál →

Znovu kolem Singapuru

Čekala nás daleká cesta. Chtěli jsme ještě za světla dojet až do maríny v Danga Bay vzdálené asi 60 mil. Kotvili jsme na jihovýchodním cípu Malajského poloostrova ještě před samotným ostrovem, na němž leží Singapur. Abychom se dostali do plánovaného cíle výpravy, museli jsme objet celý Singapur a potom dalších zhruba 18 mil Johorským průlivem až k velkému mostu, který spojuje Malajský poloostrov se Singapurem.

Marína Danga Bay leží na malajské straně a až do nedávné doby, kdy byla náhle uzavřena, to byla jedna z nejpopulárnějších destinací námořních tuláků v celém regionu. Po otevření byla totiž marína asi dva roky zcela zadarmo, teprve před rokem byl zaveden poplatek 100 ringitů za týden. Levné stání, letiště v Johor Bahru je za rohem, cesta do Singapuru je otázkou hodiny, možná dvou a zastávka autobusu, který vás doveze k celnici, je hned před areálem maríny. Není divu, že všichni ti, kdo chtěli zavítat do Singapuru a vyhnout se místním předraženým marínám a komplikovaným byrokratickým procedurám, případně ti, kteří hledali výhodné místo, kde zanechat loď během „pozemských“ výletů po Jihovýchodní Asii a okolí, mířili v houfech právě sem.

Ohromný tanker před námi začal dělat „smyk“

Čtěte dál →

Z Kuchingu na západ

Předpověď slibovala krásný a stabilní vítr. Plachty nám ale prvních pár hodin naplňoval pouze slabounký a nestabilní vánek, a tak jsme si trošku pomohli naší „železnou plachtou“.

Pak se to stalo. Nejprve se na hladině objevilo několik nesmělých vlnek, ráhnovím nám profičelo několik rozpustilých poryvů, ale za chvíli se už Janna zabořila jedním ramenem do vod Jihočínského moře, Janička ladně jednou nohou, postrčila plyn do neutrálu, a palcem druhé nohy šlápla na páčku vedle startéru, která odebrala motoru přísun toho smrdutého životodárného nektaru a nastalo ticho.

Close
04-Úno-2014 18:53
 

Čtěte dál →

O orangutanech a lidech

V Kuchingu jsme pobyli asi pět týdnů. Když konečně dorazila nová kreditka, nemohlo nás tam už nic déle udržet.

P1040200.JPG

Neustále lepit zpuchřelý plášť mě už přestalo bavit. Zašli jsme tedy koupit nový a Mr. Chin mě přesvědčil, že nám to prostě musí jako specialista vyměnit on

Čtěte dál →