Námořní uklízečky 3

(Předchozí vyprávění Námořní uklízečky 2)

Hned od rána bylo jasné, že se tady nebudeme nudit. Netekla voda, nešla elektrika. Marína v Pi-ša byla sice víceméně dostavěna před několika měsíci, ale už při stavbě se ukázalo, že konstrukce a vůbec celá koncepce jak pontonů, tak maríny trpí několika neduhy. Za prvé prsty pontonu se začaly trhat od hlavního mola. Plováky, ze kterých jsou mola vyrobena, jsou vyšší než širší, takže se po odtržení začnou automaticky naklánět na jednu stranu. Zavedená elektrika je nepoužitelná pro většinu lodí. Nedostatečný proud, špatná frekvence. Ani na elektriku ani na vodu nejsou nainstalovány individuální hodiny, takže voda prý sice už teče, ale je vypnutá, protože se lidi nemůžou dohodnout, jak za vodu platit. Původní idea, že se voda na konci měsíce sečte a pak se to rozdělí mezi všechny, se samozřejmě moc neujala… Rybářský přístav, ve kterém marína stojí, je obrácen na severozápad, čelem tomu nejhoršímu počasí. Vlnolamy jsou špatně navržené, takže celým přístavem se točí mohutný proud. Vlny sem naštěstí neproniknou, ale ten proud, jak jsme brzy na vlastní kůži zjistili, si s 30 tunovou lodí pohazuje jako s krabičkou sirek.

Čtěte dál →

Námořní uklízečky 2

(Předchozí část: Námořní uklízečky 1)

Měsíc po té, co jsme přijeli z Čech na Tchaj-wan a začaly nám ty naše „dva roky prázdnin“, jsme dostali nabídku pracovat jako uklízečky na honosné jachtě Azimut 60. Docela se nám to šiklo. Venku se stále ještě proháněli tajfuny, takže vyrazit někam dál jsme si netroufali. Většinu projektů, které jsme chtěli dokončit na naší lodi, než vyplujeme, jsme měli také víceméně hotovo a to málo, co zbývalo, snadno zvládneme. Nemluvě o tom, že se trochu finančně zahojíme.

Nasedli jsme na trajekt a vyrazili do přístavu Ma-kung na souostroví Pcheng-chu. Po čtyřech a půl hodinách jsme vystoupili z poloprázdného kolosu trajektu a naložení batohy jsme několik minut klopýtali ospalým přímořským městečkem. Náš náklad jsme nakonec shodili u ohromné betonové stavby v podobě parníku, která rozdělovala malý rybářský přístav na dva čtverhranné bazény. Tam jsme také zahlédli naše pracoviště. Zavolali jsme Tonymu, který nás měl na loď uvést a všechno nám vysvětlit.

Taiwan Strait ahead

Před námi se otevřela Tchajwanská úžina

Čtěte dál →

Námořní uklízečky 1

Naše plavidlo máme víceméně připravené k vyplutí. Nový lodní šroub jsme nainstalovali, praktický držák na pastu a zubní kartáčky ze dřeva stloukli a do map jsme začali prstem kreslit. Tajfunová sezóna se pomalu blíží ke konci a zdá se, že letní jihozápadní monsun se už také mění na studený severovýchodní. Počkáme do října a pak vyrazíme do Hongkongu. Tolik naše plány. A protože plány se strašně rády a hlavně často mění, změnil se i ten náš…

Azimut 60

Čtěte dál →

Žijeme na veřejnosti

Již brzy se chystáme vyplout směr Filipíny vstříc liduprázdným kotvištím a tichým zátokám, momentálně jsme však stále ještě uvězněni uprostřed civilizace. A to doslova!

Cikánský vůz

Náš cikánský vůz

Žijeme na 9,5m dlouhé plachetniciKaohsiungském přístavu na Tchaj-wanu, v turistické čtvrti Xiziwan. Spíme a pracujeme v hlavní kajutě, což je cca 3×3 metrů veliká světnice s kuchyňkou, navigačním stolem a dvěma pohovkami, mezi kterými je další stolek. Směrem k přídi lodě je 1×2,5 metrů velký šatník a za šatníkem ložnice s postelí pro dva. Kokpit na zádi lodi (2×1,7m) je naší verandou.

Janna je uvázaná přídí ke břehu. Asi deset metrů za námi každou čtvrthodinu projede trajekt plný rozjařených turistů. Všechna ta helou a hauarjú a vihajsdú (loď máme nyní registrovanou v Německu), která se čas od času rozezní nad vodní hladinou, už dávno nevnímáme. Na zádi jsme natáhli plachtu, aby nám nadšení turisté z trajektu nekoukali na verandu a skrze ni přímo do obýváku.

Čtěte dál →

O kočkách a lidech

Jednoho dne nás napadlo, že si pořídíme kočku. Touha pořídit si roztomilé koťátko je samozřejmě naprosto normální, nehledě na to, že jsme už byli naplno zasnění do plánů o životu na moři a během našeho námořního studia jsme se dozvěděli o spoustě námořníků, kteří se plaví s kočkami. Nepřišlo to tedy z čistého nebe.

Třítýdenní Klubíčko

Třítýdenní Klubíčko

Jednoho nedělního odpoledne brouzdala Janička na jakémsi tchajwanském serveru pro cizince, kde narazila na inzerát jistého Kanaďana, který na ulici našel houf právě narozených koťat bez matky, vzal si je všechny domů a rozhodl se, že pro každého z nich najde oddaného chovatele. Nedalo se nic dělat. Osud nás povolal do služby. Čtrnáct dní jsme ale museli počkat, než koťata trochu zesílila, protože jejich zachránce měl očividně s takovou drobotinou zkušenosti a osobně je všechny kojil. Zatím nám posílal fotky emailem a my se téměř okamžitě rozhodli pro zrzavého kocoura.

Když koťata povyrostla, jejich zachránce nám zavolal, my jsme nasedli na skútr, cestou koupili několik drobností, které jako chovatelé kočky domácí budeme potřebovat, a za chvíli už jsme si hráli se třemi vypelichanými koťaty. Chvíli jsme je po sobě nechali lézt a pak jsme sáhli po tom největším a nejživějším, kterého jsme si ostatně už předtím vybrali.

Čtěte dál →

Dodavatelé jachtařských potřeb v Kaohsiungu, Tchaj-wan

Dodavatelé jachtařských potřeb v Kaohsiungu na Tchaj-wanu

Seznam si můžete stáhnout zde: TW – Marine suppliers.pdf

Janna pod plachtami u tchajwanského pobřeží

Fotky z regaty v Kaohsiungu

Minulý týden jsme se zúčastnili třídenní regaty mezi Kaohsiungem a zátokou Dapeng. Brzy o tom něco napíšeme. Zde jsou fotky jako závdavek:

  • Fotky z regaty — Hlavně lidi a okolí.
  • Janna pod plachtami — Díky pilné práci organizátorů a našich nových přátel z novozélandské yachty Charioteer, máme konečně taky pořádné fotky našeho plavidla na vodě.

Honba za vlnami

Pokoušeli jsme se zachytit divokou jízdu na rozvlněném moři pomocí našeho mini-foťáku, ale vždy když jsme začali filmovat, vlny jako na potvoru ne a ne přijít…

Kolíbání na moři

V neděli jsme opět po dlouhé době konečně vyrazili plachtit sami ve třech, tj. my dva spolu s lodí! Přestože v přístavu se nehnula pomalu ani větvička, venku foukalo od 15 do 20 uzlů a po tajfunu, který se prohnal kolem východního pobřeží Tchaj-wanu v noci z pátku na sobotu, zbyly na moři stále dost vysoké vlny (cca 1.5 až 2 metry). Tady jedeme po větru zpět k pobřeží a kolíbáme se na vlnách, které nás zezadu popostrkují.