สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

Taiwan Taiwan « Slasti a strasti života na moři

Obklíčeni reportéry

Dnes jsme se zúčastnili propagační akce (tiskové konference) v rámci mezinárodních jachtařských závodů, které se uskuteční příští víkend tady v Kaoshiungu a přilehlých vodách. Společně s Gajou, lodí Petera Pana, vedoucího místní jachtařské školy, jsme se po obědě vydali do nitra přístavu, kde jsme se u mola „Pravé lásky“ (to není vtip, opravdu se tak molo jmenuje) nejprve podrobili několika rozhovorům místních novinářů, načež nám bylo jako zástupcům z řad „zahraničních přátel“ přiděleno na palubu pět „vážených hostů“, které jsme zhruba 15 minut vozili kolem přístavu, zatímco nás z Gaji fotografovala přítomná média. Bohužel počasí příliš nepřálo, celou dobu mrholilo a nefoukal skoro žádný vítr. Za nepatrné pomoci našeho věrného motoru jsme ale vytáhli plachty a předstírali ladnou jízdu jinak liduprázdným přístavem. Už jsou toho plné noviny, jak se můžete přesvědčit z přiložených fotografií. Jen se obávám, aby nám zítra na trhu nenasadili zelináři vyšší ceny, když teď již celé město ví, že máme ke všemu i jachtu! Dost na tom, že se mi nepodařilo jim vymluvit jejich pevně zarytou představu, že tady učíme angličtinu a vyděláváme „těžké peníze“… :)

Kaoshiung harbor no wind

Kaoshiungský přístav téměř bez větru

Honorable guests

"Vážení hosté" na palubě Janny

Kaoshiung harbor no wind

A-Kuan, první plavčík Peter Pana, v pozadí Janna

Tafjunová sezóna právě začala

Tak tady máme první tropickou bouři. Ještě to není oficielní tajfun, ale co není může být… Zatím všichni předpovídají, že bouře lízne východní pobřeží Tchaj-wanu. V Kaohsiungu by tedy také mohlo trochu zafoukat…

Tropická bouře Aere (Filipíny)

Tropická bouře Aere (Filipíny)

Srovnání několika předpovědí trasy bouře Aere

Srovnání několika předpovědí trasy bouře Aere

Víkendová akce

Naši pravidelní čtenáři vědí, že na Tchaj-wanu se lidé aktivně účastní sportovních akcí nejraději v rámci nějaké pořádné „masovky“. Čím více lidí, tím lépe! Ani plachtění není výjimkou. Zjednodušeně řečeno, pokud zrovna nejste majiteli vlastní lodě, nejvíce plachtění si užijete během nějakého „chuo-tungu“ neboli „akce“. Jedna z takovýchto společenských aktivit byla vyhlášena i na víkend poté, co jsme nainstalovali nový chladič a znovu rozchodili motor. Jelikož nám byla za každý den naší účasti přislíbena nezanedbatelná finanční odměna, z níž jsme postupně plánovali financovat stále více a více nákupů (náhradní díly k motoru, nový výfuk, materiál na nové plachty stínící kokpit, apod.), gratulovali jsme si, jak nám to hezky vyšlo. V sobotu ráno jsme však zjistili, že ještě nemáme zdaleka vyhráno… Ale postupně.

Janna fully loaded

Janna s výletníky na palubě

Celý podnik sponzorovala místní radnice. Přihlásit se mohl kdokoli, jehož věk přesáhl 15 let. Na prostranství před molem byl den předem vztyčen stan, který pořadatelé v rámci svých „megalomanských“ představ rozdělili do oddílů s výmluvnými názvy jako „Registrace“, „Učebna“, „Výstavka“. Předem přihlášení zájemci se nahlásili na „Registraci“, odkud dvěma kroky vstoupili do „Učebny“, kde jim byly vysvětleny „základy plachtění“, aneb že si mají zout boty předtím, než vstoupí na palubu, že během plavby se bude loď naklánět, že se mají stále něčeho držet a samozřejmě poslouchat kapitána na slovo. Závěrem rychlokurzu bylo vyhlášeno, kdo s kým jede, načež si kapitán, v rukou ceduli se jménem lodi, svou novou „posádku“ odvedl k plavidlu, kde se všichni oblékli do záchranných vest, a vyrazilo se na okružní jízdu po přístavu.

„Akce“ se účastnily tři lodě. Kromě nás ještě S2, třicetistopá plachetnice americké výroby, která nedávno změnila majitele a s ním i jméno. Původní majitel, Tchajwanec, ji koupil v USA, odkud se ze San Diega přeplavil sám přes Tichý oceán na Tchaj-wan. Jak nám vyprávěl, cestou ho potkalo několik nepříjemných bouří, během kterých několikrát „rezignoval“ na jakékoli ovládání lodě, prostě zalezl dovnitř, zabednil se v kabině a čekal, až ten maraz přejde. A nakonec zdráv dojel, což jen dokazuje pravidlo, že loď se v žádném případě opouštět nemá, jelikož na rozdíl od záchranného člunu, který se kolikrát vůbec nenafoukne, plachetnice většinou přežije všechno. Snad pro dobrodružství, jež cestou zažil, nazval původní majitel svou loď „Bláznova cesta“. Teď se chystá na plavbu kolem světa jako posádka jisté singapurské lodi, a tak svou plachetnici prodal a po návratu plánuje koupi něčeho většího. Nový vlastník přejmenoval loď podle své manželky na „Li-mej“ neboli „Krásná růže“. Poslední členkou flotily byla „Ga-ja“, japonská Yamaha, patřící Peterovi Panovi (to není vtip, opravdu si tak říká), vedoucímu místní jachtařské školy a hlavnímu organizátorovi akce.

Čtěte dál →

Janna pod plachtami

Janna under sail

Janna pod plachtami

Právě jsme na stránkách místní jachtařské školy objevili fotku Janny z loňských závodů. Je to asi zatím naše nejhezčí fotka pod plachtami.

Kolize v mlze

V pátek jsme se chystali na moře. Předpověď nic moc, že prý zaprší. Ráno jsme se ještě pustili do několika malých oprav, ale mlha, která halila celý Kaohsiungský přístav se ne a ne rozpustit. Rozhodli jsme se počkat. Párkrát kráplo a kolem poledne mlha ještě zhoustla. Výlet jsme tedy odložili a alespoň jsme si mohli odškrtnout pár dalších položek na našem seznamu „kudělání“.
Jeden za druhým kolem nás proplouvali rybáři, kteří se v houfech vraceli zpět. Na vodě, kde nejsou žádné silnice a v mlze žádné orientační body je srážka lodí, které se identifikují akorát tak troubením (dnes už jsou i jiné metody, ale malé rybářské lodě a jachty většinou příslušné přístroje nemají), velice snadná…


Návštěvníci milí a nemilí

Up in the rig

Janička v lanoví

Po patálii s prorezlým chladičem, jsem odjel na dva dny do Hong Kongu prodloužit si víza, navštívit svého profesora a trochu si s ním zakonzultovat. Druhý den na to, co jsem vrátil do Kaohsiungu, jsme vyrazili na tradiční večerní procházku k lodi. Ke své hrůze jsme zjistili, že se nám někdo pokoušel urazit zámky na skříních v kokpitu, kde máme uložené všechny naše nástroje a náhradní díly. Všude se válely kousky cihly, ale zámky to vydržely. Jak jsme posledních pár dní opravovali motor, měli jsme samozřejmě vytaháno spoustu věcí a očividně něco z toho se zalíbilo jednomu z všudypřítomných čumilů. Hned jsme to šli nahlásit na správu přístavu a rovnou jsme požádali o nahlédnutí do záznamu z bezpečnostních kamer. Podlomili se mi kolena, když jsem uviděl, že půlka kamer vůbec nefunguje a ta druhá je namířena do nesmyslných směrů. Bylo nám přislíbeno, že dojde k nápravě.

Čtěte dál →

Problémy s molem

(Tak mě napadá, že tady vlastně naše šatstvo nikdy mol neohryzával, možná se jim na Tchaj-wanu nedaří.)

Celý minulý týden jsme řešili problémy s naším původním molem, u kterého byla Janna přivázaná od té doby, co jsme připluli z Hong Kongu. Nejprve to vypadalo jako docela dobré místo, od západu jsme byli chráněni velkým motorovým člunem, byli jsme ještě více méně ve stínu vlnolamu a především jsme na Jannu viděli z okna našeho příbytku na souši, kterému přezdíváme Kancelář, protože náš domov je přeci na vodě.

Molo v Kaohsiungské maríně Shaochuan

Molo v Kaohsiungské maríně Shaochuan

Začalo to tajfunem, při kterém se nám urval dobře 35 let starý vazák a ochotný soused nám uvázal lano kolem vinšny tak blbým způsobem, že nám sedřel a odlomil kus teakového obložení. Dodatečně jsme ještě zjistili, že zlikvidoval i tu vinšnu samotnou, protože ta malá věcička prostě není udělaná na to, aby za ní rvala 5 tunová loď.

Mola už dříve jevila známky rozpadu. Nějaký inteligent je navrhl sice krásně, ale asi chudák zapomněl, že se to bude mlít do všech stran a taky asi trošku neodhadl síly, které na mola budou působit. V podstatě se po těch molech nedá chodit na boso, protože na mnoha místech trčí vyrvané šrouby a třísky z rozlámaných prken. Prkna se čas od času na nepředvídatelným místech srazí k sobě s výmluvným třísknutím. Mít mezi nimi zrovna polštářek malíčku…
Čtěte dál →

Tajfun Megi nás přeci jenom nemine

Typhoon Megi 22.10.2010

Typhoon Megi 22.10.2010

Potom, co zaplnil půlku severní části Jihočínského moře se stočil na sever a snaží se nacpat do Tchajwanské úžiny.

Odpoledne jsme strávili na lodi pozorováním, jak je na tom naše úžasné molo a s ostatními jsme uvazovali všechno, co nám přišlo pod ruku. K sobě jsme svazovali i vazáky na molech, protože ani jednomu prý není radno věřit, o čemž svědčí spousta převrtaných děr. Nejhorší nás čeká asi v noci. Zatím jsme nenaměřili víc jak 40 uzlů v poryvech, ale v noci rychlost větru asi ještě stoupne.

Jdeme proto spát na loď, abysme byli u toho, kdyby něco… sice se tam asi moc nevyspíme, ale v bytě bysme taky asi moc nespali… člověk vám cítí takový neklid…

Tahanice o přístavní mola v Kaohsiungu

Na světě nám toho chybí málo. V současné době máme ale trochu obavy o osudy naší drahé plachetnice, která je vyvázaná u polorozpadlého mola v maríně Shaochuan v Kaohsiungu.

Pontony v naší části maríny jsou na dvou místech kompletně utržené. Párkrát zde došlo k jakýmsi pokusům o opravy v podobě našroubovaných plechů, které vydržely asi tak týden. Po tajfunu Fanapi, se ale naše molo, u kterého jsme uvázání ještě spolu s jedním motorovým člunem, totálně odtrhlo. Naštěstí nemůže odplavat, protože je nasazené na dvou betonových pilířích, ale na jedné straně se už začíná potápět.
Čtěte dál →

Malé škody po tajfunu Fanapi

Tajfun Fanapi

Tajfun Fanapi (zdroj: JTWC)

Cesta tajfunu Fanapi

Cesta tajfunu Fanapi (zdroj: 颱風資料庫)

V polovině září se středem Tchaj-wanu prohnal tajfun Fanapi. Protože jsme byli zrovna v Čechách, měli jsme s místními domluveno, že se nám o loď postarají. Bohužel, jediný kdo se zřejmě obtěžoval, byl nás soused, který bydlí na velkém motorovém člunu. Marína, ve které je Janna zakotvená, má ovšem buď neuvěřitelně špatně navržená nebo velmi špatně vyrobená (nespíš ale obojí) mola, která jsou už po pár letech na mnoha místech rozlámaná. Někdo nám tvrdil, že to je normální, protože je kolem maríny docela velký provoz… no nevím, školy nemám, ale těch pár rybářů, kteří tady projedou zas tak velké vlny nedělá. Je pravda, neustále kolem nás projíždějí trajekty na ostrůvek Cijin, ale ty téměř žádné vlny nedělají. Vlastně nejhorší jsou čluny přístavní policie, čili nejspíš nejbližší orgán správně přístavu, která pak musí mola opravovat… Ale i tak! Zas tak moc jsme toho ještě neviděli, ale pár mol vystavených daleko větší zátěži jsme už spatřili a ty byly ve zdaleka lepším stavu, než je ten náš.
Čtěte dál →