สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

Slasti a strasti života na moři

Smutný pohled

image

Žádná aktivita, nic. Celý den jsem na ni neviděl. Všiml jsem si jí až při cestě na břeh.
Někde mám její foto. Krásná tradiční malajská loď, nemůžu si honem vzpomenout, jak se jim říká, s džunkovým oplachtěním.

Výtvor byl dotvořen

Dnešní ráno jsem přivítal s předsevzetím, že se mé prsty budou dotýkat dřeva, rašple a pily, že nespočinou na té kruté milence mých posledních dní, klávesnici. Ten krásný svět rekurze, podmínek a asynchronních příslibů vyměním dnes za piliny, prach a snad i nějaký ten mozol. Nechť oddechnou si mé karpální tunely!

P1050539

Čtěte dál →

Přišla

Trvalo jí to, ale ukázala se. Po dlouhé době, skoro jsem už na ní zapomněl, a nezůstala víc jak dvě hodiny. Ale to mi stačilo. Naprosto.
Co se dá dělat. Končí sezóna, začíná Jihozápadní monzun a s ním bouřky. Tahle ale byla jen takové pomazlení. Přišla od jihovýchodu od pevniny. Bude hůř až její sestřičky v následujících měsících začnou trousit ze západu od Sumatry. Ty jsou horší.

Bourka se blizi

Tento rozostřený snímek budiž asi důkazem, jak děsně se mi asi musely třást ruce…

Čtěte dál →

Peklo

Poslední tři dny mě sužuje pekelné vedro. Teploty jsou během dne stále stejné, tedy kolem 33 stupňů, ale něco se děje. Pocitová teplota je prý na 44 stupních. Moje pocity se s tímto výpočtem shodují. Vše halí podivný opar, nefouká, je zkrátka na chcípnutí.

Je to jako když se mění směr větru na moři. Spokojeně si plujete, plachty krásně vypnuté a najednou to začne slábnout a za chvílí nastane bezvětří, vy si povzdechnete a začnete přemýšlet, jestli vytáhnout lehčí plachty nebo spinakr a nebo prostě nakopnout motor a trochu se tím uměle a draze vytvořeným prouděním vzduchu ochladit.

Vedro

Čtěte dál →

Už zase žijeme a stále ještě píšeme

Naposledy jsme potýkali s motorem a akumulátory a pak jsme najednou začali prodávat loď a ono to asi vypadá, že jsme se na to chtěli vykašlat a že už nás to bydlení na moři omrzelo a navíc ty vágní rodinné důvody… nemálo z vás nás začalo podezřívat, že jsme v tom…

Pravda je trochu prostší. Naše plány nám překazila práce. Taková ta činnost, co se skrze ní vydělávají peníze, asi to znáte. Ano, propadli jsme workoholistmu, stali se z nás kariéristé a na psaní jsme se vykašlali.

Vyrážíme na bujaré Silvestrovské oslavy na jakýsi opuštěný ostrov (foto: Pepa nebo Blanka, s/y Argo)

Čtěte dál →

Pozvolné odstrojování toho proklatého stroje

Kde jsme to skončili… aha, nemilé překvapení!

Vybité baterky, říkáte?

Přihořívá.

Totálně vybité baterky…?

Hoří!

Vstali jsme, Janička zamířila podle svého zvyku – já vím, co vás teď napadá, ale tam to není – okouknout stav zeleniny a ovoce a přinést chleba, jablko a banán ke snídani. Já jsem se ještě se slepenýma očima naklonil nad navigační stolek, abych se podíval na voltmetr…

Pak jsem něco řekl, načež Janička něco odvětila. Následovalo kroucení hlavou, na prsou nám bylo taky nějak těžko a přešla nás chuť k jídlu. Já jsem se pak na chvíli ponořil až po pás do skříně v kokpitu, kde jsou ukryté baterky a když jsem se vynořil s multimetrem v ruce bylo vše jasné: něco ty baterky vysává.

Když se řekne „vysává“, tak si vzpomenu na Svěrákova Akumulátora, což mi připomíná, že se tady vlastně celou dobu bavíme o akumulátorech a ne o baterkách…

Něco vysává naše akumulátory! Všechno jsem vypnul a dali jsme si snídani. Po snídani jsme si ještě dali hrnek čaje, trochu vytrávili a pustili se po stopách unikajícího proudu.

Zase jsme se vrátili ke spolehlivým 6v „té-stopětkám“ od Trojan

Čtěte dál →

Akrobacie s činkama plnýma olova a kyseliny

Co se dělo těch prvních pár dní nám už trochu splývá v jednu masu plnou deště, horka, dusna, vůně olejů, maziv a potu.

Ráno bylo jasné, že s našimi domácími baterkami, které jsme koupili před pár měsíci v Kuchingu není něco v pořádku. Třeba je přivede k živou pořádné dobití.

Manipulace s baterkama není žádná švanda, jedna sice váží pouhých 25kg, ale když těch čtvrt metráku máte tahat přes zábradlí do člunu, nosit je po rozhoupané umělohmotném molu a pak po rozvrzané a vratké nástupní plošině z mola na břeh, není to nic příjemného. Navíc prý baterie ponořená pod vodu prý může vybouchnout…

Janička uklízí, já koukám (a dokumentuju)

Janička uklízí, já koukám (a dokumentuju)

Čtěte dál →

Hallberg-Rassy 31 Monsun for sale

Janna under sail with reefing jib and old mainsail

 

Contact

Email: syjanna@gmail.com

Phone : +420702056503 (Petr)

Skype: klubkonet or syjanna

 

1  We call her Janna

…as in arabic al’janna, which means “garden” as in the “Garden of Eden”…

You won’t need to spend months in a boat-yard. You can go cruising immediately, because we are cruising right now on this boat. You can step aboard as we step off.

We take a good care of our little boat. She’s a lovely home and a great performer at sea.

The equipment is minimalistic, but we rarely wished for more. We’ve put a lot of thought into transforming Janna into a cozy, but utilitarian vessel.

It is our home and an office.

We are the third owners and we are selling Janna for family reasons.

Čtěte dál →

Zpět na Langkawi

Někdo z vás tu velkou novinu dosud neslyšel, mnozí ještě nevěřícně kroutí hlavami. Ale je to pravda, rozhodli jsme se Jannu nabídnout k prodeji. Důvody jsou prosté, povětšinou rodinného charakteru…

Rozhodně to ale neznamená, že bychom se v nejbližších dnech chystali zpět na souš nebo že bychom přestali psát. Já vím, píšeme nepravidelně a to se nemá. Budeme se snažit to vylepšit, ale jak už jsem to několikrát omlouval, celý den sedíme u těch počítačů, kolem tropy, kýčovité západy slunce, mořský vánek…

Tak a teď zpět na zem. Pohupujeme se v kotvišti před městem Kuah na Langkawi. Dostat se sem nebylo snadné. Čtyři měsíce, co byla Janna zavřená na řece v tropické džungli mezi mangrovníky v přírodním parku Kilim, kterému nikdo neřekne jinak než Hole in the Wall, se na ní trošku podepsali.

Close
28-Dub-2014 10:14
 

Čtěte dál →

Sbohem lesy

Sbohem lesy, kam se na vás hrabou všechny džungle světa.

Sbohem louky, budete nám chybět, dosti.

Sbohem chladná rána, ještěrky a vosy.

Dnes ve dvě hodiny usedáme do prvního ze série letadel, které nás zavezou zpět na Langkawi. Když vše půjde hladce, tak ve středu bychom měli být na palubě.

Dočkat se už nemůžeme, ale pár těch slz při odjezdu samozřejmě nejspíš ukápne. Snad nebude moc pršet…

Podle všech informací, které z Malajsie máme, Janna plave a daří se jí dobře.

Však brzy uvidíme… Držte palce a my se za nedlouho ozveme z první linie.