สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

Slasti a strasti života na moři

Uvězněni v Kudatu

Když jsme před měsícem a půl opustili Filipíny a přepluli dále směrem na jih do „Země pod větrem“ (severní část Bornea, Sabah, je známá jako „Land Below the Wind“), mysleli jsme si, že máme nad tajfuny vyhráno. To jsme se ale přepočítali… Pravda je ta, že i přestože sem na Borneo tajfuny zavítají jen výjimečně, tyhle mocné cyklóny dokážou ovlivnit počasí na stovky kilometrů daleko. A tak jsme již druhý týden uvězněni v Kudatu. Ne že by tajfun přímo křižoval naši plánovanou trasu, ale nejprve minulý týden supertajfun Usagi a nyní další tajfun Pabuk nasávají a tím i zintenzivňují monzunové větry, které vanou z jihozápadu, tj. přesně ze směru, kudy se chystáme plout. Vítr by zas tak nevadil, ale v místních vodách je běžné, že monsuny významně ovlivňují proudy a plout proti větru a zároveň proti proudu o síle dvou uzlů na malé lodi není žádná legrace.

t2kgraphsat

Tak takhle to momentálně vypadá v JV Asii…

Čtěte dál →

Čtení nejen na dlouhé zimní večery

České nakladatelství IFP Publishing právě vydalo dva romány od známé tchajwanské spisovatelky Li Ang, na kterých jsme pracovali před naším odjezdem z Tchaj-wanu a zároveň během naší plavby Filipínami.

Li Ang, (nar. 1952), patří mezi nejuznávanější současné tchajwanské spisovatelky a je zároveň nejpřekládanější tchajwanskou autorkou vůbec. Její tvorba se vyznačuje silným kritickým tónem a kontroverzními náměty, které zahrnují ženskou sexualitu a subjektivitu, genderovou problematiku a její širší propojení se společenským životem současného Tchaj-wanu.

Knížky vyšly za přispění Národního muzea tchajwanské literatury a lze objednat přímo na internetových stránkách nakladatelství a to zde.

Řezníkova žena

Řezníkova žena

CAROVNA_ZAHRADA_OBALKA_400x500jpg

Čarovná zahrada

 

 

OpenCPN na Windows 8

Velice jsme si oblíbili náš iPad 2. Je malý, skladný, rychle naskočí a baterka vystačí na několik hodin psaní. Bohužel na něm neběží naše oblíbené aplikace jako jsou slovníky, Office a pod. Proto jsme si při návštěvě Tchaj-wanu vyhodili z kopýtka a pořídili si tablet Asus VivoTab Smart, na kterém běží Windows 8.

Hlavním důvodem ke koupi byla větší energetická svoboda. Nemusíme teď pouštět notebooky nebo maximálně jeden. Druhou výmluvou bylo, že si na tom budeme moct pustit OpenCPN a budeme tak mít další instantní navigační nástroj, kromě Navionics na iPadu.

OpenCPN on Windows 8 tablet

OpenCPN naviguje na tabletu s Windows 8

Mělo to ale malý háček. V Microsoftu se totiž rozhodli obalit interní GPS softwarem, se kterým si většina aplikací závislích na GPS nerozumí (včetně několika od Microsoftu!). Existuje na to řešení za 15 dolarů, které jsme vyzkoušeli, ale bohužel funguje pouze sporadicky.

Takže mě napadlo napsat malý TCP server, který by si rozuměl s Location API a vysílal NMEA řetězce, kterým už OpenCPN rozumí.

Více detailů zde: https://bitbucket.org/petrsimon/geolocationtcp/wiki/Home

Vyzkoušel jsem to jenom u břehu, ale zdá se, že anténa je schopná chytit signál i v podpalubí. Pořádný test provedeme příští týden, kdy se chystáme vydal jižně kolem západního pobřeží Bornea.

Máte-li tablet nebo počítač s Windows 8 a vestavěným sensorem GNSS, zkuste to a dejte vědět, jestli vám to funguje.

Proti proudu – aneb plavba Puerto Princesa-Kudat (2. část)

Přestože útesům v ústí a uprostřed Clarendon Bay jsme se bez problému vyhnuli, zajeli jsme příliš hluboko a najeli na útes, který se táhl kolem zadní části zátoky a pomalu se rozpínal směrem do jejího středu! Ke všemu ani zpátečka nezabírala a nám bylo jasné, že se bez vnější pomoci odtud hned tak nedostaneme…

Naštěstí se hned po našem vjezdu do zátoky odkudsi vynořilo několik rybářů na loďkách a jeden takový vesloval kousek za naší zádí. Zavolali jsme na něj, aby přijel blíž. Neuměl sice anglicky, ale posunky jsme mu vysvětlili, že jsme najeli na útes a potřebujeme, aby vyvesloval s naší zadní kotvou kus od Janny, kde ji vyhodí, a my se na ní zkusíme vytáhnout zpátky na hloubku.

20130727-163414-22.JPG

Náš zachránce...

Čtěte dál →

Proti proudu – aneb plavba Puerto Princesa-Kudat (1.část)

Všichni nás varovali: „Jedete moc pozdě!“ Nejdřív jsme na ně tak trochu nechápavě koukali: „Moc pozdě na co?“

„Zavřeli snad hranice s Malajsií nebo tak něco?“ reagovali na stejné varování naši novozélandští kamarádi Jackie s Davem. Odpověď byla ale mnohem prostší – jihozápadní monsun.

Jakmile se letní monzunové větry jednou rozfoukají (zhruba na přelomu června a července), lodě směřující z Palawanu na Borneo nejedou jen proti větrům, ale také proti proudům, které na některých místech mohou dosahovat až dvou uzlů. V zesíleném monzunu se navíc většina kotvišť po cestě stává neobyvatelnými, a není tudíž kam se schovat.

My jsme pochopitelně varování starých mořských vlků nebrali na lehkou váhu, ale zároveň jsme během našeho měsíčního pobytu v Puerto Princese vypozorovali, že jihozápadní monzun zesiluje vždy jen na několik dní, po kterých většinou následují poměrně dlouhé (tj. ve srovnání se zimním severovýchodním monzunem) období relativního klidu. Když se po pěti týdnech, které jsme v Puerto Princese strávili, náhle jedno takové „okno“ objevilo, věděli jsme, že je na čase vyrazit o přístav dál.

20130715-145428-7.JPG

Stále ještě v PP, připravuji se doplachtit s kanystry pro vodu

Čtěte dál →

Zpět v Kudatu

Už je to opět déle jak měsíc, co jsme připluli do Kudatu, malého městečka na severovýchodě Bornea. Ani se mi tomu nechce při pohledu na kalendář uvěřit… Čas opravdu letí a tentokrát letěl ještě o poznání rychleji, protože jsme měli obzvláště napilno. Navíc na rozdíl od našeho předešlého stání v Puerto Princese, kde jsme skutečně proseděli na kotvě nad překlady do posledního dne celý měsíc a půl, tentokrát jsme strávili více času mimo Kudat. Zatímco jsme cestovali všude možně, Jannu jsme nechali v péči přátel bezpečně uvázanou u mola v místní marině (která je mimochodem zadarmo, protože ještě nebyla oficiálně otevřena, a funguje tak trochu na bázi komuny – posádky lodí se střídají v mytí sprch, sdílí prádelní šňůry s kolíčky na prádlo, těm, co odjeli, hlídají ostatní lodě, případně jim zalévají kytky a starají se o psy…)

Janna v marině v Kudatu

Janna v marině v Kudatu

Čtěte dál →

Máme to v kapse a ze Singapuru cesta dlouhá

Už dva dny jsme na souši, spíme na smutně statické posteli, bereme za kliky, otáčíme vodovodními kohoutky, taháme za splachovadla západních i tureckých záchodů, čistých i pěkně nechutných. Prostě jako úplně normální suchozemci.

Do vražedného tempa, kterým Singapur žije, jsme ale zapadli docela rychle. Asi to bude také tím, že zrovna dokončujeme úpravy dvou tchajwanských románů, které jdou v září do tisku a překlad velké knížky od známého britského jachtaře Toma Cunliffa. Kdo ho kdy četl v originále, ví, že se to tam překladatelskými oříšky jen hemží.

Stejně už se ale těšíme zpátky do poklidného Kudatu.

20130807-080458.jpg
Čtěte dál →

S cizí ženou v cizím pokoji

Vlastně těch žen bylo několik. Jejich jména jsem neznal, ale to v tu chvíli nevadilo. Na seznamování nebyl čas. My jsme s Janičkou zalehli už kolem půl desáté, ostatní přišli, kdo ví kdy. Prostě post-náctiletí poprvé z domu, poprvé za mořem, poprvé v Jihovýchodní Asii. Tady se žije hlavně v noci, přes den je moc horko.
Když mě v noci probudilo zavrzání dveří, pootevřel jsem víčka, zamžoural do záře světel z chodby, otočil se na druhý bok a pak už jsem zaslechl jenom šeptání v jazyce jedné ze severoevropských zemí, asi to byla norština, a víc nevím.

Čtěte dál →

Kdo by nemiloval sousedskou soudržnost

Jsou vlevo, jsou vpravo, za námi i před námi. Jsou všude kolem. Koukají nám do oken, my se schováváme za závěsy a škvírou koukáme zpátky na ně. Sledujou nás kukátkem, když jdeme po chodbě, poslouchají u stěny, když se hádáme nebo milujeme. Stěny jsou tu jak z papundeklu. Všechno je slyšet.

Čtěte dál →

Ideální narozeniny

„Klidně si čti! Po včerejšku si zasloužíš pořádnou rekonvalescenci!“ reagoval Péťa na mou poněkud letargickou náladu, poté co jsem se hned po snídani zavrtala nenápadně do kouta se svým Kindlem. Můj syndrom nebyl ani tak pooslavová kocovina, jak by se dalo předpokládat vzhledem k tomu, že jsem měla předešlého dne narozeniny. Prostě jsem byla jenom utahaná. Nicméně Janna zářila čistotou a náš šicí stroj se opět po čase dostal ze své krabice na denní světlo. Ideálně strávený narozeninový den! Tedy až na ten večerní liják, který nám překazil plány vyrazit pěšky do města na večeři. Na druhou stranu nic nemůže být zcela dokonalé, takže nač si stěžovat? Stopli jsme si tříkolku a přispěli do místní ekonomiky, jak říká John, jeden z majitelů místního jachtklubu.

P1030557.JPG

Čtěte dál →