สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

Plavby Plavby « Slasti a strasti života na moři

Konečně došlo na kosmetiku

Omlouváme se za krátkou odmlku ohledně vývoje oprav a úprav motorového lože. Vše je na dobré cestě, ale právě že momentálně to nejdůležitější – silentbloky (nožičky, na kterých motor v lodi sedí) – jsou zatím stále ještě pouze „na cestě“. Nedočkavě sledujeme jejich putování přes internet a nestačíme se divit! Nejprve cestovaly po různých městech a státek USA, pak se náhle ocitly v Kolíně a včera večer už jsme se radovali nad zprávou, že přistály v Kuala Lumpur, hlavním městě Malajsie. Původní předpokládané datum dodání byla středa 23.10. večer a my už se radovali, že třeba silentbloky dostaneme ještě o víkendu. Jenže ouha – dnes ráno se najednou octly v čínském Šen-čenu. Inu, nevyzpytatelné jsou jejich cesty… Problém je, že bez nich nemůžeme s úpravami začít.

P1030686.JPG

Kosmetický salón alá Janna

Čtěte dál →

Sháníme materiál

Motor už je několik dní na molu vedle lodě a my stále ještě sháníme materiál, abychom mohli začít s opravami. Konkrétně se jedná o nové silent bloky (nožičky), ocel pro úpravu stávajícího motorového lože a poté, co jsme se dozvěděli, že nová tlumící spojka mezi převodovkou a setrvačníkem by nás vyšla i s poštovným na nějakých 800 dolarů, připsali jsme si na seznam nákupů také gumové válečky, které jsou vlastně tím jediným, co je na spojce poničené.

V Kudatu samotném jsme zatím mnoho úspěchů nezaznamenali. Naštěstí žijeme v éře internetu. Našli jsme několik dealerů silent bloků, jednak v Asii (většinou v Singapuru) a zároveň v Evropě, ale nakonec to vypadá, že si silent bloky objednáme z jednoho internetového obchodu v Americe (go2marine.com). Ještě řešíme, jak zásilku pošlou a zda jimi vybraný kurýr doručuje až k nám do Kudatu.

Co se gumových válečků týče, rozhodli jsme se, že je pošleme na Tchaj-wan do obchodu, kde jsme pravidelně nakupovali hadice, těsnění a gumové výrobky všeho druhu. Dělají i na zakázku a jelikož máme i vzorek – jeden váleček zůstal naštěstí skoro neporušený – doufáme, že nám podle něj opatří stejný materiál a vyrobí válečky nové.

Zbývá sehnat ocel, kterou zakomponujeme do stávajícího lože. Za chvíli se chystáme do dílny místního zámečníka pana Čchina – ano, je to Číňan. Což se náramně hodí, protože se s ním můžeme bavit čínsky. Většina Malajců vládne trochu anglicky, ale ne dostatečně na to, abychom s nimi mohli probírat problémy technického rázu. Pan Čchin nám před dvěma dny slíbil, že se poptá na ocel pro lože i na případnou novou hřídel. Tak nám držte palce, ať uspějeme! Přinejhorším nás čeká výlet do Kota Kinabalu, kde snad nějakou tu ocel objevíme…

Zatímco sháníme materiál, uklidňuje nás pomyšlení, že i kdybychom teď mohli nákresně vyplout, počasí by nám v tom zabránilo. Vedle Filipín jsou dvě nové níže, jedna už byla „povýšena“ na „tropical depression“ a druhá má proti včerejšku zase o něco vyšší potenciál, že se z ní vytvoří další cyklóna. Letos se těch tajfunů snad nezbavíme…

Nejnovější grafická analýza počasí v regionu...

Nejnovější grafická analýza počasí v regionu…

Neplánovaný návrat

Ráda bych napsala o zážitcích z nové plavby, o prvních dojmech z nového přístavu, o nových známých, které jsme cestou potkali… zkrátka o čemkoli jen ne o tom, že jsme bohužel pořád stále ještě v Kudatu. Navíc to vypadá, že si tu minimálně ještě další dva týdny pobudeme. A důvod? Podívejte se na následující fotografie a hádejte sami…

P1030666

P1030665 (Medium)

Čtěte dál →

Uvězněni v Kudatu

Když jsme před měsícem a půl opustili Filipíny a přepluli dále směrem na jih do „Země pod větrem“ (severní část Bornea, Sabah, je známá jako „Land Below the Wind“), mysleli jsme si, že máme nad tajfuny vyhráno. To jsme se ale přepočítali… Pravda je ta, že i přestože sem na Borneo tajfuny zavítají jen výjimečně, tyhle mocné cyklóny dokážou ovlivnit počasí na stovky kilometrů daleko. A tak jsme již druhý týden uvězněni v Kudatu. Ne že by tajfun přímo křižoval naši plánovanou trasu, ale nejprve minulý týden supertajfun Usagi a nyní další tajfun Pabuk nasávají a tím i zintenzivňují monzunové větry, které vanou z jihozápadu, tj. přesně ze směru, kudy se chystáme plout. Vítr by zas tak nevadil, ale v místních vodách je běžné, že monsuny významně ovlivňují proudy a plout proti větru a zároveň proti proudu o síle dvou uzlů na malé lodi není žádná legrace.

t2kgraphsat

Tak takhle to momentálně vypadá v JV Asii…

Čtěte dál →

Proti proudu – aneb plavba Puerto Princesa-Kudat (2. část)

Přestože útesům v ústí a uprostřed Clarendon Bay jsme se bez problému vyhnuli, zajeli jsme příliš hluboko a najeli na útes, který se táhl kolem zadní části zátoky a pomalu se rozpínal směrem do jejího středu! Ke všemu ani zpátečka nezabírala a nám bylo jasné, že se bez vnější pomoci odtud hned tak nedostaneme…

Naštěstí se hned po našem vjezdu do zátoky odkudsi vynořilo několik rybářů na loďkách a jeden takový vesloval kousek za naší zádí. Zavolali jsme na něj, aby přijel blíž. Neuměl sice anglicky, ale posunky jsme mu vysvětlili, že jsme najeli na útes a potřebujeme, aby vyvesloval s naší zadní kotvou kus od Janny, kde ji vyhodí, a my se na ní zkusíme vytáhnout zpátky na hloubku.

20130727-163414-22.JPG

Náš zachránce...

Čtěte dál →

Proti proudu – aneb plavba Puerto Princesa-Kudat (1.část)

Všichni nás varovali: „Jedete moc pozdě!“ Nejdřív jsme na ně tak trochu nechápavě koukali: „Moc pozdě na co?“

„Zavřeli snad hranice s Malajsií nebo tak něco?“ reagovali na stejné varování naši novozélandští kamarádi Jackie s Davem. Odpověď byla ale mnohem prostší – jihozápadní monsun.

Jakmile se letní monzunové větry jednou rozfoukají (zhruba na přelomu června a července), lodě směřující z Palawanu na Borneo nejedou jen proti větrům, ale také proti proudům, které na některých místech mohou dosahovat až dvou uzlů. V zesíleném monzunu se navíc většina kotvišť po cestě stává neobyvatelnými, a není tudíž kam se schovat.

My jsme pochopitelně varování starých mořských vlků nebrali na lehkou váhu, ale zároveň jsme během našeho měsíčního pobytu v Puerto Princese vypozorovali, že jihozápadní monzun zesiluje vždy jen na několik dní, po kterých většinou následují poměrně dlouhé (tj. ve srovnání se zimním severovýchodním monzunem) období relativního klidu. Když se po pěti týdnech, které jsme v Puerto Princese strávili, náhle jedno takové „okno“ objevilo, věděli jsme, že je na čase vyrazit o přístav dál.

20130715-145428-7.JPG

Stále ještě v PP, připravuji se doplachtit s kanystry pro vodu

Čtěte dál →

Zpět v Kudatu

Už je to opět déle jak měsíc, co jsme připluli do Kudatu, malého městečka na severovýchodě Bornea. Ani se mi tomu nechce při pohledu na kalendář uvěřit… Čas opravdu letí a tentokrát letěl ještě o poznání rychleji, protože jsme měli obzvláště napilno. Navíc na rozdíl od našeho předešlého stání v Puerto Princese, kde jsme skutečně proseděli na kotvě nad překlady do posledního dne celý měsíc a půl, tentokrát jsme strávili více času mimo Kudat. Zatímco jsme cestovali všude možně, Jannu jsme nechali v péči přátel bezpečně uvázanou u mola v místní marině (která je mimochodem zadarmo, protože ještě nebyla oficiálně otevřena, a funguje tak trochu na bázi komuny – posádky lodí se střídají v mytí sprch, sdílí prádelní šňůry s kolíčky na prádlo, těm, co odjeli, hlídají ostatní lodě, případně jim zalévají kytky a starají se o psy…)

Janna v marině v Kudatu

Janna v marině v Kudatu

Čtěte dál →

Kdo by nemiloval sousedskou soudržnost

Jsou vlevo, jsou vpravo, za námi i před námi. Jsou všude kolem. Koukají nám do oken, my se schováváme za závěsy a škvírou koukáme zpátky na ně. Sledujou nás kukátkem, když jdeme po chodbě, poslouchají u stěny, když se hádáme nebo milujeme. Stěny jsou tu jak z papundeklu. Všechno je slyšet.

Čtěte dál →

Ideální narozeniny

„Klidně si čti! Po včerejšku si zasloužíš pořádnou rekonvalescenci!“ reagoval Péťa na mou poněkud letargickou náladu, poté co jsem se hned po snídani zavrtala nenápadně do kouta se svým Kindlem. Můj syndrom nebyl ani tak pooslavová kocovina, jak by se dalo předpokládat vzhledem k tomu, že jsem měla předešlého dne narozeniny. Prostě jsem byla jenom utahaná. Nicméně Janna zářila čistotou a náš šicí stroj se opět po čase dostal ze své krabice na denní světlo. Ideálně strávený narozeninový den! Tedy až na ten večerní liják, který nám překazil plány vyrazit pěšky do města na večeři. Na druhou stranu nic nemůže být zcela dokonalé, takže nač si stěžovat? Stopli jsme si tříkolku a přispěli do místní ekonomiky, jak říká John, jeden z majitelů místního jachtklubu.

P1030557.JPG

Čtěte dál →

Mapka naší dosavadní plavby

Pokaždé když publikujeme nový příspěvek o další části naší plavby, vzpomeneme si, že jsme chtěli přidat ještě mapku. Ale z nějakého důvodu na to vždy zapomeneme. Pravda je ta, že můžeme stokrát popsat, jakou úžinou či kolem jakého ostrova jsme pluli a kolika útesům jsme se cestou museli vyhnout, ale v tomto případě se mapě prostě nic nevyrovná. Jediný pohled a člověk je okamžitě v obraze! Nehledě na to, že mnoho z filipínských zeměpisných názvů jsou pro našince takové jazykolamy, že se u nich člověku zaplete jazyk, i když je nečte nahlas, ale jen potichu sám pro sebe. Napadá mě hned několik příkladů: Guintungauan, Ditaytayan, Inambuyod, Dilumaoad… A aby toho nebylo málo, zjistili jsme, že jistá toponyma označují hned několik různých míst najednou. Jsme tu sotva pár týdnů a už jsme kotvili u dvou různých Maricabanů. První byl ostrov mezi Luzonem a Mindanaem a druhý zátoka na severozápadě ostrova Busuanga.
Zkrátka a dobře, mapa je holt mapa a nám se po dlouhých bojích s pomalým internetem a vrtkavým signálem konečně podařilo jednu vytvořit. Je na ní nahrubo zaznamenaná nejen trasa naší dosavadní plavby, ale také všechna kotviště, kde jsme cestou zastavili. Zatím nejkrásnějším zážitkem byl rozhodně pobyt na ostrůvku Apo, který nasadil našemu šnorchlování ve Filipínách nebezpečně vysokou laťku!


View Taiwan to Puerto Princesa in a larger map