สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

hallberg-rassy hallberg-rassy « Slasti a strasti života na moři

23. 4. 2009 Singapur

 

Po krátké odmlce jsme zpět s pokračováním cesty z Langkawi do Hongkongu. Vlastně jsem ještě ani neopustil Hongkong, kde jsem právě studoval na doktora ve formální lingvistice. Tomuto příspěvku tedy předchází Přípravy před plavbou.

Janna v dešti v Rebaku

Janna čeká na ostrůvku Rebak

Po cca tříhodinovém letu z Hongkongu jsem opět po dlouhé době vystoupil na letišti v Singapuru, křižovatce Jihovýchodní Asie.
Celnicí jsem tentokrát neprošel. Moje tři narvané batohy vzbudily pozornost bdělých orgánů. Jeden za druhým projela má zavazadla rentgenem a za chvíli jsem stál po kolena ve svých vlastních svršcích, spodcích, lanech, taškách naplněných vším možným od šroubů po acylpyrin. Prý velká koncentrace kovů… to asi ty klíče a šrouby a papiňák. Celníci jenom zakroutili hlavou a odstrčili mě i mou hromádku do kouta, ať jim tam nedělám svinčík. Lil ze mě pot. Znáte to. Doma balíte v klidu a vejde se vám to jen tak tak, ale jak to tam máte naházet narychlo třeba na letišti, když vám naměřili nadváhu, najednou se objem vašich věcí zdvojnásobí.

Čtěte dál →

10. 2. 2008: První plavba zelenáčů

Velká očekávání. Trochu strachu, nejistota. Nikdy předtím jsme větší plachetnici sami neřídili. Všechno ale přece umíme. Nastartovat motor, přidat plyn, ubrat, kormidlem doleva, když chci jet vpravo, doprava, když chci doleva, couvat moc nejde, plný kýl, je třeba pomaloučku, ťuk, ťuk, jenom pár stupňů, pak pomalu dopředu, marína je úzká, jsme venku, vytáhnout hlavní plachtu, otěž přitáhnout, pozor na ráhno, rychle! sehni se!, ale né, tahle loď je vlastně větší a my jsme malí, ráhno máme nad hlavami, ale stejně se radši přikrčím, vypnout motor, zavřít přívod mořské vody do chladiče, povolit roller kosatky, pořádně vypnout, ready about, obrat, povolit otěž, lee ho, otěž vypustit a přitáhnout tu druhou, hloubka dobrá, jak se vyhneme remorkéru, co jede proti nám, máme sice přednost, ale oni pracují a mají sníženou manévrovatelnost, musíme udělat rychle gybe, obrat po větru, jakže se to řekne česky… ha.. ha… halza!, povolit pořádně otěž hlavní plachty, vítr už je téměř za námi, přitáhnout, ráhno přehodit… otevřel jsem prudce oči a chvíli jsem skrze luknu bezvládně civěl na rozednívající se oblohu. Z čela jsem si setřel pot. I v noci je skoro třicet stupňů. Ještě je brzo, budík nám zazvoní až za půl hodiny, ale stejně už neusnu. Zůstávám ležet, abych nevzbudil Janičku, která ještě pokojně oddychuje. Znovu si v hlavě promítám, co se může pokazit.

Čtěte dál →

Zimní opravy v Singapuru 2008

Omlouváme se za menší zmatky, ale kromě popisu plavby z Langkawi do Hongkongu máme ve skutečnosti ještě dva dřívější resty, které čtenářům dlužíme – popis našich prvních velkých oprav v singapurské loděnici v zimě 2008, poté co jsme Jannu koupili, a dále vyprávění o jednodenní plavbě, která následovala a která byla zároveň naší první plavbou na velké plachetnici vůbec! A tak než budeme pokračovat v publikaci zápisků z plavby Langkawi-Hongkong, vydejte se spolu s námi na krátkou exkurzi do našich samotných počátků! Následující příspěvek je pokračováním staršího vyprávění „Splněný sen“ a popisuje události z ledna a února 2008, kdy jsme se v rámci zimních prázdnin vydali zpět do Singapuru opravovat náš nový plovoucí domov!

***

Opět v loděnici

Hned po příjezdu do Singapuru jsme se vrhli po hlavě do kolotoče manuální práce, která byla prokládána občasnými návštěvami v železářstvích a v námořním hokynářství u Jessie na Kitchener Road, kdykoli jsme zjistili, že nám opět něco chybí. Byli jsme natolik ponořeni do myšlenek a plánů, které se týkaly všech těch oprav, co nás čekaly, že jsme ani neměli čas přemýšlet o tom, zda to, co děláme, není tak trochu šílené, zda toho nebudeme jednou (možná už velice brzy) pořádně litovat…

Stačili jsme jakžtakž poklidit loď, znovu lokalizovat, kde jsou uschovány náhradní díly a nářadí, které jsme podědili po předchozím majiteli (bohužel ani jednoho nebylo mnoho), identifikovat další potencionální úkoly do našeho stále se prodlužujícího seznamu (jako například, když jsme vydrhli a nafoukli člun, abychom vzápětí zjistili, že je děravý a zpráchnivělý natolik, že ho můžeme rovnou vyhodit a začít se shánět po novém), vyzvednout si první várku objednaného zboží u Jessie a už byl čas vytáhnout Jannu opět na břeh a pustit se do oprav. Čtěte dál →

Jaro-léto 2009: Přípravy před plavbou

Janna na kotevní bóji

Putování na plachetnici má jednu velkou výhodu. Nejsou žádné silnice a dálnice, žádné ukazatele, kterých se musíte držet. Vůbec nejlepší je to, že můžete zastavit, kde se vám zlíbí – tedy až na pár výjimek. Prostě naprostá svoboda pohybu. Ovšem na rozdíl od cestování autem je třeba dopředu vědět, kde zaparkovat, pokud se někde chystáte zůstat déle. Nás čekala cesta do Hongkongu, kde měla Janna zůstat přinejmenším rok a najít tam místo, byť i jen pro malou loď, je docela tvrdý oříšek. Na pár dní někde hodit kotvu samozřejmě není problém, ale já jsem potřeboval z lodě pravidelně docházet do školy ve slušných šatech a s notebookem v ruce, potřeboval jsem proto snadný přístup na pevninu, mít šikovný zdroj vody a v ideálním případě taky teplou sprchu, alespoň čas od času – v zimě tu sice teplota neklesá pod deset stupňů, ale vodsuď posuď, že?

Čtěte dál →

24. červen 2008: Velký úklid

Janička leští sporák

Otevírám oči a pomalu přicházím ke smyslům… a tu přichází uvědomění: Jsme zase zpátky na lodi!!! Po snídani se pouštím do zběsilého úklidu.

„Už jsi zase ve svym živlu, viď,“ komentuje to Péťa.

Na všem je tenká vrstvička plísně, ale radostně zjišťuji, že zápach ze včerejšího večera se už stačil vyvětrat. Péťa je na palubě a doplňuje seznam nákupů o rozměry potřebných součástek – odpoledne se totiž chystáme k Jessie, našemu zásobovacímu agentovi přes věci jachtařské.

V 11 hodin jsem téměř hotová s úklidem.

V maríně už jsme stihli zatím potkat spoustu místních, většinou čínských, zaměstnanců, kteří se zdají být mile potěšeni, že nás opět vidí. Dokonce i ten starý čínský pán od ručníků u bazénu, který se v zimě tvářil velmi odměřeně, se usmál.

Čtěte dál →