Včera večer nám Mike z trimaránu připomněl, že jsme sice správně zašli na imigrační, ale zapomněli jsme jít na kapitanát a celníky, a tak jsme museli absolvovat další cestu do „města“. Mike byl navíc tak hodný, že se hned nabídl, že s ním můžeme sdílet jeho člun a naléhal na nás, abychom se co nejrychleji připojili k ostatním na kotvu. Ještě než odešel, připomněl nám navíc, abychom se nechali od mechaniků odvézt do Manjungu a ušetřili za autobus! Prostě ujal se nás jako svých vlastních vnoučat.
Mikeův trimarán
Od rána pršelo a nám nezbylo než čekat až do poledne, kdy déšť konečně ustal, a my se mohli pustit do vymontování převodovky. Sice byl zrovna hotov oběd, ale ten musel počkat. Boloňské špagety tedy putovaly do trouby a my se vrhli na převodovku, aby si pro ní Mike mohl přijet. Včera večer se nám smáli, když Péťa tvrdil, že převodovku sám vymontuje, a tak jsme se pochopitelně nemohli nechat zahanbit. Motor byl vyzdvižen na kladkostroji na ráhno a po chvilce zápasení byla převodovka venku! Kdo se směje naposled, ten se směje nejlíp. Jen aby se neukázalo, že je převodovka rozbitá, to by nás ten smích rychle přešel. Poobědvali jsme a přijel Mike. Dali jsme mu vše potřebné, aby mohli zhodnotit situaci, a domluvili jsme se, že nám brzy dají vědět. Po zběžné prohlídce za světla, protože včera už byla tma, se ukázalo, že situace vypadá lépe, než jsme se původně obávali. Hřídel zřejmě není ohnutá, a motor vypadá kromě polámané krycí desky taky v pořádku. Snad nakonec ta oprava nebude tak drahá!
Autem nás vzali k imigračnímu úřadu, kde jsme zjistili, že kapitanát a celníci sídlí v jiné budově. Bylo to asi čtvrt hodiny pěšky přímo naproti autobusovému nádraží. Úředníci na celní správě i kapitanátu byli velice milí stejně jako paní na imigračním. Všichni se na nás smáli a zvědavě si nás prohlíželi. Paní na kapitanátu měla z naší devíti metrové jachty a dvoučlenné posádky vzhledem odrostlých puberťáků očividnou srandu. Položila před nás hustě popsaný formulář. Pomalu a velice pečlivě jsme začali vyplňovat kolonku po kolonce. Potom jsme sjeli níže a začali zkoumat, co asi budeme muset vyplnit dál. Paní náš rozvážný přístup moc neocenila a s veselým úšklebkem mi papír vytáhla z pod ruky. „Kolik máte tun?“ Na naši odpověď „čtyři“ se uchechtla, a když přišla ke kolonce počet posádky a my řekli „my dva“ , vyprskla smíchy. Pobaveně pak už automaticky proškrtala položky typu „kolik hektolitrů nebezpečných chemikálií“, „kolik tun obilovin“, „množství převážených výbušnin“, „kolik dopravních vozidel“ apod. „A to je vše?,“ zeptal se Péťa po vyplnění dokumentu. „Ano, to je vše. Jen se nezapomeňte přijít odhlásit. Good by.“ Bylo jasné, že jsme ji naši návštěvou potěšili na celý zbytek dne.
„Není to tady úžasný! Takoví milí lidi!“
Vyrazili jsme hledat obchoďák, o kterém nám Mike a Rodney říkali. Výlet do supermarketu přinesl několik potěšujících objevů. Zaprvé jsme si konečně pořídili pořádnou nerezovou lodní nerezovou tři a půl litrovou konvici. Měli spoustu našich oblíbených potravin, které jsme si oblíbili už v Singapuru, jen na šunku jsme si museli nechat zajít chuť. Po chvilce váhání jsme si ale nakonec přeci jen koupili čtvrt kila mozarely za 14 ringintů a rozhodli se, že si zítra uděláme pizzu. Po návratu z města jsme vybalili na nákupy a chystali se, že si dáme něco k večeři. V jachtklubu nás ujistili, že když se přesuneme na kotvu až ráno, nebudou nám účtovat další den. Tak Péťa navrhl Mikovi, že se přesuneme až ráno. Mike ale namítl, že on nerad brzo ráno vstává a že musíme loď přesunout mezi přílivem a odlivem, kdy není tak silný proud. Nechali jsme tedy večeři večeří a za pomoci Mikova člunu Bitch a jeho přívěsného motůrku o síle tří horských sil jsme odtáhli Jannu kousek nad krásný dřevěný Bristol Channel kutr Australana Phintona. Převzali jsme Mikův člun a po večeři jsme vyrazili do města na internet a cestou zpět do sprchy. Ještě chvilka relaxace v kokpitu a pak hurá na kutě. Péťa ale nemohl spát. Celou noc pak probouzel i mě, protože se mu opakovaně zdálo, že se nám uvolnila kotva a že nás proud žene na Phintonovu Pateke.
Phintonova Pateke
English
Zůstaňte ještě chvilku, napište nám něco...