สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

plachetnice plachetnice « The Joys and Sorrows Of a Life At Sea

12-13.6.2009 Jana in Kuching

Continue reading →

11.6.2009 Finally, I’m Flying to Borneo!

Continue reading →

2.5.2009: Deck Hand

Continue reading →

24. 4. 2009 Kuala Kedah, 4:30 am

Marína Rebak na Langkawi už čeká

Zatím probíhá vše podle plánu. Na letišti jsem si vyměnil 100 singpurských dolarů (asi 1300Kč). To musí stačit. Potřeboval jsem na jednoho nebo dva taxíky a autobus napříč malajským poloostrovem. Může se to zdát jako trochu nepřiměřený komfort, ale těch 60kg zavazadel bylo opravdu trochu moc. První taxík mě přišel na 17 dolarů.

Vyškrábal jsem se do druhého patra obchodního domu, kde se nachází jachtařský obchod Marintech naší staré známé Jessie. Radostné setkání. Pozdravili jsme se anglicky, popovídali si čínsky. Vzal jsem si pár nezbytných věcí, které jsme si objednali, zaplatil a její pomocník mě potom hodil malým náklaďákem na stanici autobusů. Doufal jsem, že mi to pojede někdy kolem šesté večer, abych ráno byl u trajektu a před obědem na lodi v Langkawi.

Continue reading →

23. 4. 2009 Singapore

Continue reading →

24.6.2008: Big Cleaning Day

Janička leští sporák

Otevírám oči a pomalu přicházím ke smyslům… a tu přichází uvědomění: Jsme zase zpátky na lodi!!! Po snídani se pouštím do zběsilého úklidu.

„Už jsi zase ve svym živlu, viď,“ komentuje to Péťa.

Na všem je tenká vrstvička plísně, ale radostně zjišťuji, že zápach ze včerejšího večera se už stačil vyvětrat. Péťa je na palubě a doplňuje seznam nákupů o rozměry potřebných součástek – odpoledne se totiž chystáme k Jessie, našemu zásobovacímu agentovi přes věci jachtařské.

V 11 hodin jsem téměř hotová s úklidem.

V maríně už jsme stihli zatím potkat spoustu místních, většinou čínských, zaměstnanců, kteří se zdají být mile potěšeni, že nás opět vidí. Dokonce i ten starý čínský pán od ručníků u bazénu, který se v zimě tvářil velmi odměřeně, se usmál.

Otevírám oči a pomalu přicházím ke smyslům… a tu přichází uvědomění: Jé, my jsme zase zpátky na lodi!!! Po snídani (náš chléb, tavený sýr a jablko, vše poctivě propašované až z Tchaj-wanu) se pouštím do zběsilého úklidu.
„Už jsi zase ve svym živlu, viď,“ komentuje to Péťa.
Na všem je tenká vrstvička plísně, ale radostně zjišťuji, že zápach ze včerejšího večera se už stačil vyvětrat. Péťa je na palubě a doplňuje seznam nákupů o rozměry potřebných součástek – odpoledne se totiž chystáme k Jessie, našemu zásobovacímu agentovi přes věci jachtařské.
V 11 hodin jsem téměř hotová s úklidem.
V maríně už jsme stihli zatím potkat spoustu místních, většinou čínských, zaměstnanců, kteří se zdají být mile potěšeni, že nás zase vidí. Dokonce i ten starý čínský pán od ručníků u bazénu, který se v zimě tvářil velmi odměřeně, se usmál.
Continue reading →

23.6.2008: Back on the Boat

Tak už jsme zase zpátky. Po čtyřech měsících odloučení jsme 23. června v jedenáct hodin večer před Singapurským letištěm nastoupili do taxíka řízeného starším Indem.

„Raffles Marina, 10 Tuas West Drive.“

Taxík nás brzy ukolébal. Pořádně nezdravá večeře v Burger Kingu na Taoyuanském letišti a plechovka piva Tiger na palubě letadla JetStar, nejlevnější aerolinky mezi Tchaj-wanem a Singapurem, na nás zapůsobili jako pořádný prášek na spaní. Kromě toho už je dávno naše hodina.

Chvilku po půlnoci jsme ale byli oba již při smyslech. V jakém stavu naší Jannu najdeme? Nestojí v podpalubí voda? Co díry které jsme v zimě zalepili? Než jsme si ale stačili projít všechny ty obavy, které se za poslední čtyři měsíce nastřádaly, stáli už jsme na molu před lodí.
Continue reading →