The Joys and Sorrows Of a Life At Sea

Janna v maríně Raffles

Někam se nám ztratil jeden den, včera bylo 27. dneska je 29. Co naplat. Naší životopisci budou mít na krku prostě takovou malou záhadu. Události ranní a dopolední se nějak ztrácí v porovnání s dojmem zklamání nad zkyslým špenátem! Trik Lin Pardeyové s tříminutovým maximálním převařením a následným ponecháním poklice na hrnci se nepovedl! Vše vypadalo slibně dokud jsem pod hrncem nezapálila plyn a nezamíchala obsahem. Rázem se ze dna kastrolu vyhrnulo tisíce bublinek – celý hrnec vzkypěl a mně bylo jasné, že je zle. „Taková škoda!“ volal Péťa. „To je mi líto. Ta poklice asi špatně těsnila (je totiž dvakrát větší než byl dotyčný kastrol), “ omlouvala jsem se já. Celé dopoledne jsme kolem hrnce posvátně chodili a těšili se, jak si pochutnáme na těstovinách se špenátem, leč…

Nakonec jsme společně s Péťou usoudili, že pro zmírnění škody bude nejlepší přebrat ze zkyslého hrnce alespoň kuřecí prsa, znovu je propláchnout a převařit a následně orestovat se zeleninou a vydatně posypat den předem zakoupeným parmezánem. Oběd se tedy pro toto malé zdržení servíroval déle (kibicové si nechají uštěpačné poznámky, my jsme z jižních a západních, kde každý jasně rozumí, že myslíme „později“), ale oba strávníci byli nakonec více než spokojeni! „Tak vidíš, jak jsi to zachránila, “ pochválil mě či právě dojedený oběd Péťa.
Continue reading →

Péťa připravuje konstrukci pro bomby

Ráno jsem se vzbudila až v sedm hodin – tady se prostě krásně spí (poznámka: Janička běžně vstává mezi pátou a půl šestou). Péťa ještě pochrupával. Vysoukala jsem se opatrně z postele a šla namazat tousty s marmeládou. Potom jsme již oba vyrazili do umýváren provést ranní hygienu a já naplnit naše dvě termosky horkou vodu do tělocvičny – náš obvyklý ranní rituál… To se ale dneškem změní!
Jaké štěstí, že Singapore a Raffles Marina jsou v podstatě čínské čtvrti. Číňané mají totiž ve zvyku mít stále po ruce horkou vodu na zalití čaje. To nás zachránilo při lednových a únorových opravách, kdy jsme zjistili, že sporák nebudeme schopni sprovoznit dokud nám nedodají správné LPG bomby a konektory. Měli jsme tedy alespoň tu horkou vodu na čaj, instatní nudle… po měsíci a půl, když jsme se vrátili zpět na Tchaj-wan bylo první uvařené jídlo opravdových svátkem!
Continue reading →