29. červen: Čištění nádrže

Janna v maríně Raffles

Někam se nám ztratil jeden den, včera bylo 27. dneska je 29. Co naplat. Naší životopisci budou mít na krku prostě takovou malou záhadu. Události ranní a dopolední se nějak ztrácí v porovnání s dojmem zklamání nad zkyslým špenátem! Trik Lin Pardeyové s tříminutovým maximálním převařením a následným ponecháním poklice na hrnci se nepovedl! Vše vypadalo slibně dokud jsem pod hrncem nezapálila plyn a nezamíchala obsahem. Rázem se ze dna kastrolu vyhrnulo tisíce bublinek – celý hrnec vzkypěl a mně bylo jasné, že je zle. „Taková škoda!“ volal Péťa. „To je mi líto. Ta poklice asi špatně těsnila (je totiž dvakrát větší než byl dotyčný kastrol), “ omlouvala jsem se já. Celé dopoledne jsme kolem hrnce posvátně chodili a těšili se, jak si pochutnáme na těstovinách se špenátem, leč…

Nakonec jsme společně s Péťou usoudili, že pro zmírnění škody bude nejlepší přebrat ze zkyslého hrnce alespoň kuřecí prsa, znovu je propláchnout a převařit a následně orestovat se zeleninou a vydatně posypat den předem zakoupeným parmezánem. Oběd se tedy pro toto malé zdržení servíroval déle (kibicové si nechají uštěpačné poznámky, my jsme z jižních a západních, kde každý jasně rozumí, že myslíme „později“), ale oba strávníci byli nakonec více než spokojeni! „Tak vidíš, jak jsi to zachránila, “ pochválil mě či právě dojedený oběd Péťa.