14.7.2008: Lazy Monday

Dneska jsme byli oba tak trochu unavení a do ničeho se nám nechtělo. Ráno v 5 nás ke všemu zburcovala bouřka a po chvíli bláznění kolem plachet jsme na truc zalezli zpátky do spacáku. Navíc naši únavu lze jednoduše svést na to, že jsme byli prostě unavení po těch plachetnických výkonech předešlého dne…

Ani si nepamatuju, co jsme dělali dopoledne, ale jo, vlastně já jsem konečně umyla loď (nakonec mě ve finále zahnala do úkrytu další bouřka), prali jsme další velké prádlo a v poledne jsem vytvořila nejen jídlo ze zbytků, ve kterém jsme si s Péťou pochutnali na V-letišti zatímco jsme se neúspěšně snažili spojit přes Skype s mojí maminkou. Po obědě a relaxaci bylo rozhodnuto, že naši letargii může zachránit jenom výlet do města na další nákupy.

Tím ovšem začal „poplach na laguně“. Přeměřit šrouby na záseky pro lana kikingu, uchycení navigačních světel a LPG bomb, délku a průměr hadic pro podpalubní pumpy, kolínka pro napojení hadic na odtok vody z kokpitu. Musíme taky propašovat LPG bombu do města a zpět. Zmatek nad zmatek. A navíc už byly skoro tři odpoledne. Čeká nás ještě téměř dvouhodinová cesta do města… má to vůbec smysl tam jezdit, honilo se mi hlavou. Nakonec své pochyby sděluji Péťovi a nákupy jsou odloženy na další den.

Péťa začíná uklízet nářadí. Po delší chvilce mě napadá, že bych mohla zajet na Boon Lay nakoupit nějaké zásoby na cestu a jako prémii dvě piva v našem termo-obalu na jednu velkou láhev (jedna z mála věcí, kterou jsme zdědili po předchozím majiteli, která je skutečně užitečná). Můj výlet nakonec přinesl mnoho úlovků – 250g strouhaného čedaru, super balení našich oblíbených krekrů v šikovné plechovce, náklad konzev nejrůznějšího obsahu a jako prémii balení plesnivého sýra a 200g šunky – zítra je totiž úterý a tudíž i den, kdy chodíme na pico a bude třeba „pořádného základu“. A propos, zítřejší večeře je jasná – francouzské brambory. Péťa mezitím napojil levou část lodi na elektriku (v kuchyni už tedy máme opět světlo) a zorganizoval loď.

Po večeři jsme nacpaní a spokojení nad stavem naší loďky slavnostně otevřeli dvě zakoupená piva a relaxovali při západu slunce. Večer povinná návštěva vířivky a bazénu a pak už tradá do postele. Zítra musíme brzy vstát, abychom odjeli 8:15 tranzitem z marína na metro na Jurong East a na poslední kolo nákupů.

Večer došel email od mojí maminky – peníze nedošly a nedojdou. Zklamání, ale ne neočekávané. Naše drahé maminky se také smluvili a poslaly nám peníze. Ještě že je máme.