28.7.2008: Engine Repairs Begin

Předchozí večer jsme dostali zprávu od mechanika Mika, že už mají vše připravené, takže mohou začít s opravami. Ráno jsme tedy čekali až uvidíme, že Mike z trimaránu je vzhůru, aby nás odtáhl člunem k doku.
Kotva šla pěkně ven, jenom před dokem došlo trochu ke zmatkům, neboť jsme si s Mikem neporozuměli, kam a jak chceme k doku zajet. Dopadlo to ale dobře, žádné úrazy ani hmotné ztráty.
Mike nás už několik dní upozorňuje, že musíme stáhnout zadní stěh, že máme stěžeň moc nahnutý dopředu. Trochu jsme to zkoušeli, ale báli jsme se za to pořádně vzít. Pustíme se do toho až budeme zpět na kotvě.
Po třetí přišli naši mechanici s jejich Bangladéšským pomocníkem, podavačem nářadí. Mike, hlavní mechanik je naprosto skvělý. Hned se vrhl do práce, nic nefušoval, hned jak objevil problém, navrhl dvě tři řešení a pak zvolil to nejlepší. Úplně jako kdyby pracoval na vlastním. Druhý mechanik, je typický Číňan a ke všemu Mikův šéf. Stále Mikovi do všeho kecal, ječel na učně a nám (a očividně i Mikovi) pil krev.
Hned se objevili první problémy. Dva šrouby byli zalomené v závitech. Bylo nutné motor vyzvednout. Kladkostoje, které jsme připravili ze starých kladek, co byli na lodi, fungovali bezvadně. Pouze naše nenáviděné ventily pro odvod vody z kokpitu nám dělali vrásky. Jsou těsně u motoru, tlusté hadice plné vody, motor je v podstatě celý pod úrovní vodní hladiny. Škoda, že jsme nebyli v zimě odvážnější a neudělali nový odvodňovací systém, který už tak dlouho plánujeme.
Dalo to trochu práce, opatrného vrtání a jemná práce se závitníkem, ale zalomené šrouby byli venku. Motor byl přibližně uložen na krásných nových masivních stojanech. Bohužel se ukázalo, že jedna z noh je mimo díry. Znamenalo to, že motor byl původně uložen nakřivo. Kdo ho montoval asi nechtěl ztrácet čas a tak motor uložil jak to šlo nejjednodušeji. Původ našich problémů se hned vyjasnil. Motor seděl křivě a prostě se vibracemi vyrval z uložení a další vibrace vymlátili šrouby, které jsme pak nacházeli pod motorem. Ať jsme je utahovali jak jsme chtěli, několik hodin běhu motoru a šrouby byli zase venku. Mike se svým kumpánem odešli asi o deváté.
V noci nás čekala další pohroma v podobě komárů. Na kotvě skoro nebyli, asi je to pro ně moc daleko, ale tady nám teda dali. Spali jsme málo. Já se opět budil nočními můrami. Většinou se mi teď zdá, ýe nám teče do lodi. Ale už jsem stačil vypozorovat, že sen je sice většinou zasazen do naší lodi, ale teče z něčeho, co my na lodi nemáme. Ve snu nebo po probuzení si to uvědomím a snažím se spát na novo. Janička pak šla spát na palubu a já se vrátil z lůžka v kajutě na V-letiště.