Přechodná bydliště

Už je to dva měsíce, co jsme opustili náš plovoucí domov a vyměnili ho za přechodná bydliště u našich rodičů a kamarádů. Pomalu se stáváme experty na různé typy rozkládacích gaučů, pohovek a futonů. Ale zjistili jsme, že nejlepší gauče mají stejně naše maminky. Nic ve zlém.

Moc nám toho nechybí. U cest se krmíme lesními jahodami, pusy máme modré od borůvek a ze zubů lovíme jadýrka malin zahradních i volně rostoucích. Po moři se nám stýská, ale ty krásy vezdejší nám to vynahrazují.

Janna nahá mezi mangrovníky

Naštěstí máme také plné ruce práce a celé dni sedíme u počítačů. Janička dokončuje s pomocí dalších českých talentovaných překladatelů dvě sbírky tchajwanských povídek, které vyjdou někdy na podzim, připravuje překlad dalšího románu tchajwanského buddhistického umělce Yu Hsi a já jí do toho moc nekecám a programuju a taky píšu. Ano, sice to tak nevypadá, ale skutečně píšu. Zatím jenom do paměťových jednotek svého počítače, ale snad to někdy spatří světlo světa a zpětně mi bude uvěřeno.

Proto taky tak málo publikujeme zde na Klubku. Co psát o životě na moři, když sedíme v tak nemožně stabilních domech v nadmořské výšce dobrého půl kilometru?

Ale máme jisté resty a než se vrátíme zpět do Malajsie, kde jsme Jannu zanechali, dopíšeme, co se dělo po té slavné potopě v Kuchingu.

Plouvoucí restaurant našeho pana domácího