สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

Bouřlivý příjezd do Kuchingu Bouřlivý příjezd do Kuchingu « Slasti a strasti života na moři

Bouřlivý příjezd do Kuchingu

Stále jsme se ještě nevzpamatovali z lekce, kterou jsme dostali u Mukahu. Dostaneme se my vůbec do toho Kuchingu? I tam musíme vplout do řeky. Vítr foukal víceméně od severu, vlnění šlo více od západu, ale foukalo pořádně a vlnění mělo dobré dva až tři metry. Navíc se blížíme k závětrnému pobřeží, což znamená nebezpečí.
Když jsme začali surfovat rychlostí přes sedm uzlů, skasali jsme genu a pokračovali jenom na třetí réf v hlavní plachtě. I tak jsme jeli přes pět uzlů. Kolem třetí ráno asi deset mil od břehu jsme postavili loď do drifu, nechali se pomalu unášet ke Kuchingu a čekali jsme, až se rozední. Provoz kolem už zhoustl, rybáři, obchodní lodě, podivná neidentifikovatelná monstra — hlídky jsme proto trávili v dešti v kokpitu a čas od času museli popojet a ujistit se, že se s blížícím se plavidlem bezpečně míjíme.

20131224090316-11.JPG

Naše igelitové modráky, výstroj tchajwanských rybářů, fungují velice dobře


Pak se rozednělo a nás čekalo ještě nějakých osm mil k ústí řeky Sarawak. Zpočátku jsme jeli dost pomalu, protože jsme se nechali větrem zanést příliš po větru, ale kolem osmé jsme se přiblížili natolik, že jsme mohli posoudit situaci v ústí.

Vlny a vítr se teď stočili více k západu a ústí tak bylo chráněno. I tak jsme ještě neměli vyhráno. Foukalo dobrých 30 uzlů, vlny dva až tři metry a my vjížděli do mělčiny, která měla sotva deset metrů.

20131224093604-54.JPG

Už se blížíme ke Kuchingu, zatímco my se těšili do klidných vod přístavu, místní rybáři vyráželi ven na otevřené moře

Čas od času se objevila velká lámavá vlna, která do nás plácla a zasypala nás štiplavou vodní tříští. Pozorně jsme sledovali provoz a po vzoru obchodních lodí jsme se nahlásili na kanálu 16. Nikdo na naše volání ale nereagoval, tak jsme všem lodím oznámili, že za půl hodiny vjíždíme do plavební dráhy a dál už jsme si hleděli jenom nikomu nevjet do cesty.

Těsně před ústím řeky jsme se museli vyhnout remorkéru s valníkem naloženým jakýmsi kamením, ale pak už se před námi otevřela řeka dokořán a my se těšili, že za chvíli opadnou vlny a si trochu oddechneme. Do teď byla Janna pohazována sem a tam jako korek. Byli jsme docela vyspaní, ale cítili jsme pořádnou únavu, jak tělo v těch vlnách musí pořád pracovat a udržovat rovnováhu.

20131224115450-56.JPG

Silný protivítr konečně polevil...

Na okraji plavební dráhy se přihnal další rozlícený mrak, snížila se viditelnost a už to vypadalo, že to otočíme a budeme muset čekat, až se to uklidní. Ale štěstí nám přálo. Mrak odešel, my vjeli do stínu mysu, který chrání ústí řeky Sarawak od západu, vlny opadly a my se slušně zařadili na pravou stranu plavební dráhy. Proti nám projelo pár lodí, ale za námi bylo naštěstí prázdno.

Tak a teď se ukáže, jestli po té řece dokážeme vyjet. Má v ní být proud až 2,5 uzle a navíc je odliv. O odlivu jsme věděli, ale říkali jsme si, že se nám asi vyplatí vjet do ústí, schovat se před vlnami, a když to nepůjde, tak zakotvit a počkat na příliv.

20131224124002-62.JPG

Velké nákladní lodě zakotvené na řece

Proud byl opravdu silný, minimálně tři uzle. Jeli jsme na našich oblíbených 1500 otáček, ale skoro jsme stáli na místě. Nafty jsme měli ještě dost, takže jsme na to šlápli a na 2000 otáček jsme za pomoci plachet křižovali proti proudu a chvílemi jsme zrychlili i na 2,5 uzle. Proti nám navíc foukal opravdu silný vítr, dobře přes 25 uzlů. Zrovna jsme bojovali v úzkém koridoru mezi mělčinou na levoboku a zakotvenou lodí napravo, když tu se na motorovém člunu přihnali oficíři z kapitanátu a že jestli máme nějaký papíry. Moc jsme jim nerozuměli, a když jsme navrhli, že než na sebe v tom vichru řvát, bude lepší si zavolat vysílačkou, mávli rukou a že můžeme jet dál.

20131224130830-64.JPG 20131224131332-65.JPG

Asi dvě hodiny nám trvalo, než jsme ujeli 4 míle k místu, kde se řeka stáčí na jih a kde konečně ten nemožný protivítr polevil. A pár minut na to vyšlo slunce. Pokračovali jsme dál po řece, ještě nám zbývalo asi deset mil, a prohřívali si prokřehlé údy.

Kolem třetí jsme rozpoznali budovu, před kterou má stát marína kuchingského kapitanátu. Štědrý večer jsme tedy nakonec přeci jen strávili v klidu přístavu a po vydatné večeři v indické restauraci a studeném pivu se odebrali řádně se dospat. A že jsme spali – až do poledne následujícího dne!

20131224185426-67.JPG

Stavba napravo s modrou střechou je administrativní budova místní maríny a zároveň kapitanát v jednom

9 comments to Bouřlivý příjezd do Kuchingu

  • Uff, od včera s napětím čekám na pokračování, tak to se mi ulevilo 😀 Dobrý vítr, silné plachty a šťastné cesty po celý nadcházející rok přejeme z Olomouce :)

  • Michal

    Ahoj,
    k lodi se nevážete? Na žádné fotce nevidím postroje.

  • Ahoj,
    vypadáto, že když jsme zrovna přivázaní, tak nemáme moc chuti fotit :)
    Vážeme se většinou v noci, když jsou větší vlny a „cítíme potřebu“ se přivázat. To je možná trochu vágní, ale většinou se snadno schodneme, že teď už je ten pravý čas. Asi něco jako s réfováním. Když mám pocit, že už by to chtělo, tak je většinou nejvyšší čas ty plachty zmenšit.
    Když jdu na příď měnit plachty při bouřce, většinou se přivážu. Někdy, když není čas, tak ne.
    Po bocích lodě máme natažené smyčky (jackline), ke kterým postroj přicvaknem.
    Ale hlavně se po lodi pohybujeme pomalu a dobře se držíme vědomi si toho, že i kdybysme do vody spadli (s postrojem nebo bez něj), tak šance na vytažení není velká.

  • Moc pěkné čtení – jako ostatně vždy :-)

  • Ondřej

    Ahoj, článek chválím, i když hodně zpětně.. Hlavně se chci zeptat, jak jste na tom teď? Mám trochu absťák po vašem psaní, už je to přece jen dva měsíce 😉
    Bát se o vás doufám nemusíme :)
    Hezký den!

  • Ahoj, děkujeme a omlouváme se za dlouhou odmlku. Ano, ano, víme, že máme ohledně psaní velké resty, ale hodně jsme se teď přesouvali (momentálně jsme s lodí na Langkawi) a zároveň se připravujeme na vytažení lodě a velké opravy, které nás čekají už příští týden. Snad si mezi broušením a natíráním najdeme chvilku a něco zase sepíšeme. Zatím ahoj!

  • Aspon pár obrázků poslete… uz jsem si rikal, co je s vami…

Zůstaňte ještě chvilku, napište nám něco...