Konečně došlo na kosmetiku

Omlouváme se za krátkou odmlku ohledně vývoje oprav a úprav motorového lože. Vše je na dobré cestě, ale právě že momentálně to nejdůležitější – silentbloky (nožičky, na kterých motor v lodi sedí) – jsou zatím stále ještě pouze „na cestě“. Nedočkavě sledujeme jejich putování přes internet a nestačíme se divit! Nejprve cestovaly po různých městech a státek USA, pak se náhle ocitly v Kolíně a včera večer už jsme se radovali nad zprávou, že přistály v Kuala Lumpur, hlavním městě Malajsie. Původní předpokládané datum dodání byla středa 23.10. večer a my už se radovali, že třeba silentbloky dostaneme ještě o víkendu. Jenže ouha – dnes ráno se najednou octly v čínském Šen-čenu. Inu, nevyzpytatelné jsou jejich cesty… Problém je, že bez nich nemůžeme s úpravami začít.

Kosmetický salón alá Janna

Ocelové pláty od čínského mechanika pana Čchina, ke kterým bude motor v lodi přišroubován, sice máme již od středy, ale předtím než je nainstalujeme na stávající lože, potřebujeme silentbloky a motor zkusmo do lodi se vším všudy vsadit, abychom se přesvědčili, zda všechno sedí, nebo zda nás čeká ještě další broušení.

Poté co jsme motor vytáhli z lodě na molo, otesali jsme nejprve dlátem stávající lože a zalepili díry po starých šroubech. Pak nastoupil Péťa s bruskou a celé lože jsme shora obrousili, abychom zahladili největší nerovnosti předtím, než vyplníme zbytek děr zahuštěným epoxy. Původně jsme si říkali, že využijeme toho, že je motor venku a celou strojovnu zároveň natřeme, ale pak jsme si uvědomili, že nevíme, zda nebudeme muset lože ještě dále upravovat. To by pak veškeré plnění děr a malování přišlo v niveč…

Jenže ta idea malování se mi usadila v hlavě a ne a ne ji odtamtud dostat. Navíc už jsme koupili i barvu a štětce. Zbývalo pouze najít objekt, na kterém bych je mohla aplikovat. Hračka! Ve skutečnosti, jak jsem jednou začala procházet útrobami našeho plovoucího domova a zkoumat plochy, které by stálo za to natřít, ukázalo se, že je jich tolik, že je spíš třeba začít přemýšlet o tom, odkud začít. Janna je koneckonců již téměř čtyřicetiletá dáma a naše dosavadní opravy a vylepšení se týkaly důležitých prvků jako takeláž, dnové ventily, plachetní vybavení apod. Na nějakou „kosmetiku“ prostě nebyl čas.

A tak abych si ukrátila čas, zatímco čekáme na silentbloky a Péťa se věnuje programování malé aplikace na evidenci zásob astorage, zajela jsem na kole do železářství, zakoupila kotoučovou brusku (tu poslední jsme spálili při opravách v loděnici ještě v Singapuru) a další štětce a pustila se nejprve do V-letiště ve špičce lodě.

Janna je zevnitř obložena jakousi vinylovou tapetou, která je ale již značně zažloutlá a na mnoha místech se od laminátového trupu odlepuje. Na V-letišti ji jeden z předchozích majitelů očividně již strhl a laminát jednoduše přetřel. Povrch byl ale nerovný a ve vydutých místech mezi vlákny se za ta léta usadila špína, která prostě nešla nijak smýt. A tak jsem nejprve celé V-letiště oblepila rozstříhanými obrovskými pytli na odpadky a pak se do té igelitové nory spustila skrze luknu (střešní okno) s bruskou.

Příprava před broušením. Celý prostor je třeba řádně odříznout od zbytku lodě, aby nebyly všude laminátové piliny.

Broušení začíná

Po více jak dvou hodinách broušení jsem celá bílá vylezla opět luknou ven z lodě a odebrala se rovnou do sprchy. Další den jsem ještě začistila pár drobností a mohlo se začít natírat.

Připraveno k malování

První vrstvu jsem natírala asi hodinu štětcem, ze kterého neustále padaly chlupy. Nadávala jsem u toho jako dlaždič a neustále si měnila rukavice opatlané od barvy a chlupů, které jsem seškrabávala z rychle zasychající barvy. Po první půlhodině jsem měla celého toho barvení právě tak dost.

Svítím si čelovkou

Druhý den jsem se rozhodla změnit taktiku, vyhodila pelichající štětec do koše a vyzbrojila se na natírání starým dobrým válečkem. Jaký rozdíl! Okamžitě mě malování začalo opět bavit. Za ani ne pět minut jsem měla natřený strop a za další čtvrt hodinu i zbytek stěn nad V-letištěm.

Odpoledne jsem aplikovala ještě poslední třetí vrstvu barvy a navečer jsme vše sestavili zpět do původní podoby. Zbývá natřít vnitřní okraj lukny a V-letiště je jako nové. Teď přichází na řadu šatník. Ale o tom až příště. Teď už mě volají do služby dláto a kladivo a přípravná demolice může začít…

Hotovo!