Zpět na palubě

Po dvou měsících „prázdnin“ doma v Čechách nás Tchaj-wan uvítal deštěm po tropické bouři, která se právě hnala na Hong Kong. Jannu jsme našli v naprostém pořádku, v podpalubí skoro sucho, sem a tam trocha prachu, ale i přesto, že jsme loď nechali v tom tropickém žáru a vlhku dva měsíce úplně zabedněnou, pěkně voněla.

clip_image004Prvních pár dní bylo trochu rozpačitých. Děsné vlhko, teploty kolem 30, pásmová nemoc. Když jsme z Tchaj-wanu na konci května odlétali, opustili jsme náš byteček na souši a na dobro jsme se nastěhovali na palubu. Naše dizertace jsou dopsány, mohli jsme se tedy zbavit studijních materiálů. Do lodi jsme naskládali haldy knížek, kterých jsme se nebyli sto zbavit, že prý je přebereme, až se vrátíme. Ke stolku v kajutě jsme uvázali dvě skládací kola. Ty že pak někam strčíme. Jsou tři hodiny ráno, v hlavě nám ještě hučí motory letadel, ve kterých jsme strávili posledních 15 hodin, venku jemný deštík, což v tropech znamená, že pot, který z vás bez ustání stéká, nemá kam odtéct – dojem prádelny je dokonalý. Vedle kol a hald knížek jsme vtěsnali dvě krosny a dva batohy. Naštěstí jsme měli před odjezdem tolik rozumu, že jsme si nechali dvě lůžka v kajutě volná, takže jsme alespoň mohli hned zalehnout. Ráno moudřejší večera.

Probudili jsme kolem sedmé. Slunce vykouklo skrze mraky a hned začalo neúprosně pálit. Hra začíná. Škatulata hejbejte se! Vyložili jsme šaty, protože kromě pár dárků a laptopů jsme z domova nic jiného nevezli – na knihy bylo vyhlášeno přísné embargo. Hned bylo jasné, že nás čeká další redukce našeho hmotného majetku. Kola jsme zatím zamkli na zádi a hodily přes ně velké pytle na odpadky. Krásně to nevypadá, ale nám jde přeci o zdravý rozum! Tři obří tašky jsme naplnily knížkama a uložili jsme ji u kamaráda Tábority Tomáše Juříčka. Tu největší ještě naložíme až pojedeme někdy na podzim do Hongkongu, odkud můžeme poslat balík do Čech. Tchajwanská pošta totiž přestala poskytovat lodní dopravu. Balíky lze poslat jedině letecky, což není právě levné. Dvě menší tašky, jednu naplněnou českými, druhou anglickými publikacemi, jsme se slzou v oku věnovali Tomášovi. Stokrát sláva elektronickým knihám! Nebýt elektroniky, tak bychom na Jannu naložili maximálně nějakých 150 knih a to je sakra málo. Zvlášť pokud jde o beletrii.

clip_image002Teď tedy začíná to, na co jsme se tolik těšili. Život a práce na lodi. Jsme z toho jak opilí, svět se s námi kolíbá a nám je dobře. Dnes je zataženo, teplota v lodi nám poklesla pod 30 stupňů, takže je vlastně docela příjemně. Puštěný máme jenom jeden větrák.

Uvědomili jsme si taky, jak rychle jsme si navykli na ten prostor a klid a pohodlí, které jsme doma měli. Pro pitnou vodu si už chodíme v kanystrech, musíme si hlídat baterie, které už dosluhují. Prostě pomalu se aklimatizujeme do života na lodi, kde všechny základní denní úkony často vyžadují trochu úsilí. Ale radosti, ty jsou o to intenzivnější!

V následujících dnech náš čeká dost práce. Jak jinak! Dosud jsme si našli čas na opravy jenom toho nejnutnějšího, teď musíme z Janny udělat pohodlný domov.

2 comments to Zpět na palubě