Metamorfóza

Moje metamorfóza (Povšimněte si modrého předmětu, který vyhazuju do koše v levé části fotky)

Místo: Tchaj-wan

Aktuální klimatické podmínky: přes den 30 stupňů a více, tropické noci

Ležím na lůžku na levoboku (Péťa má to na pravoboku) a uprostřed noci se převalím z boku na bok. Nejprve si ale musím odlepit vlasy z krku a rozprostřít je za hlavou přes polštář, aby se ke mě opět nepřilepily…

Nasedáme na skútr a já si opět musím povolit původně vysoko na temeni svázané vlasy a uplést si cop, abych si mohla pohodlně nasadit na hlavu přilbu…

Míchám salát, ochucuju polévku, hnětu těsto na chleba, pracuju s epoxy, natírám, lakuju…  všude se připlete alespoň jeden můj vlas…

Ostřížím okem přehlížím celkem čistou podlahu uvnitř kajuty, když v koutku směrem, kterým obvykle fouká větrák, spozoruji chuchvalec blonďatých vlasů, Péťovy jistě nejsou…

Začínám opět pomýšlet na to, jaké to bylo, když jsem se před osmi lety nechala ostříhat nakrátko. Projistotu jsem se ještě podívala na pár fotek z dob, kdy mi nikdo neřekl jinak než Sinéad O’Connor, ale ve skutečnosti jsem byla v tu chvíli již rozhodnutá. Zdá se vám to i přes výše popsané důvody příliš radikální? Promítněte si následující situaci: Připlouváme s lodí do krásného kotviště s průzračnou azurově modrou vodou. Jen co se zasekne kotva a poklidí základně loď, Péťa skočí bez váhání do vody, zatímco já ho závistivě pozoruji z paluby a rozmýšlím se, jestli mám skočit za ním, ikdyž to bude znamenat namočit si vlasy a potom především smýt z nich všechnu tu sůl, abychom neměly z lodě rázem solný důl? Jedno je jisté, s ježkem bych byla všeho toho váhání ušetřena! A navíc, nejenže se zbavím hřebenu, gumiček apod., ušetříme i za šampón!

Celou metarfózu si můžete prohlédnout zde: Picasa album