Vše začalo v Hongkongu

Naše poslední vyprávění v lodním deníku skončilo v létě roku 2008 výhledem na odjezd z Langkawi, Malajsie… Loučení bylo více než bolestné.

Janna v Rebaku, Langkawi

Po víceméně čtvrt roce na vodě jsme náhle byli nuceni opustit Jannu a vrátit se zpět na „zem“. Zpět do civilizace, kde teče voda z kohoutku, elektřina není na příděl, nejbližší večerka je hned za rohem, případná bouřka je jen rozptýlením z každodenní rutiny… Ten výčet by mohl pokračovat do nekonečna. Zkrátka jednalo se o velkou změnu životního stylu. A navíc, co na první pohled vypadá jako návrat do ráje, se nám v tu chvíli zdálo jako pomyšlení na nepřekonatelná muka…

Prvních pár dní bylo opravdu kritických. Ráno otevřu oči a vidím knihovnu, psací stůl, kuchyňskou linku, balkón… Že by se naše loď náhle záhadně zvětšila? Jak jinak vysvětlit přítomnost všech těch podivných předmětů a spotřebičů, které by se na ni v žádném případě nevešly?! No a pak mi to pomalu dochází – jsme zpět na Tchaj-wanu, Jannu jsme museli zanechat v Malajsii poté, co nás náš americký kamarád Jim vzal na poslední oběd do oblíbené indické restaurace, na rozlučkové pivo do baru, kde se scházela místní jachtařská komunita, a nakonec na stanici trajektu, který nás měl odvézt na pevninu do Kuala Perlis. Pak už nás čekala „jen“ desetihodinová jízda autobusem do Singapuru a let zpět na Tchaj-wan. Tchaj-wan. Smaragdová zátoka. Konečně mi to dochází. Jsme zpátky ve „Hvězdobraní“ (tak jsme alespoň po dlouhých úvahách pojmenovali budovu, ve které se nacházela naše garsonka a která se v čínštině doslova jmenovala „dům, kde se trhají hvězdy“). Jsme zpátky a já se právě probudila doma v posteli… Jannu jsme podle našich původních plánů měli vidět nejdříve v zimě.

Na zastávce v Kuala Perlis nás zastihl pěkný slejvák

Jak už to ale bývá, člověk míní a plány se mění. Místo plavby do Thajska jsme nakonec odletěli do Čech, kde jsme se v přítomnosti našich nejbližších zároveň vzali. Paradoxně byla naše svatba ale i začátkem našeho krátkého odloučení – Péťa totiž dostal nabídku od svého školitele následovat ho do Hongkongu, kde profesor Chuang získal post děkana Fakulty humanitních oborů.

Svatební

Promysleli jsme všechna pro a proti a nakonec z toho vyšel následující plán: místo Thajska pojedeme na Vánoce domů, při té příležitosti se rovnou vezmeme. Péťa bude muset bohužel hned na začátku ledna odjet do HK, protože semestry zde začínají dříve než na Tchaj-wanu, ale o to dříve zároveň končí, a tak bude moci hned na konci dubna odjet na Langkawi a s pomocí našeho kamaráda Pavla začít s přepravou Janny do Hongkongu. Já se přidám v polovině června, až mi na Tchaj-wanu skončí škola. Nejdůležitější bylo dostat Jannu někam blíž, někam, kde bychom ji měli každý den na očích. Jen pomyslete na tu krásu – zatímco většina studentů se tlačí v komůrkách na kolejích, Péťa by bydlel na palubě naší lodi!

1 comment to Vše začalo v Hongkongu