สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

สล็อตเว็บตรง

11.7.2008: Lana a světla 11.7.2008: Lana a světla « Slasti a strasti života na moři

11.7.2008: Lana a světla

Tak je tu další pátek a Janna je opět o něco krásnější, opravenější a provozu schopnější.
Průběh dneška byl vcelku poklidný, až na šok při koupi jednoho metru hadice, za který jsem dali 13 singapurských dolarů. Ale hadice je to dobrá a bude nám jistě sloužit dlouhá léta.
Ráno se mi do ničeho moc nechtělo. Janička proto zavelela, že jedeme napojit hadici na tankování, čímž se zkompletuje naše práce na motoru. Teď je už na něm, aby ukázal, zda je naší pozornosti hoden. Zatím se na něj pořád díváme trochu jako na oheň, ale doufejme, že jsme na dobré cestě udržet ho v jeho služebné funkci, protože jako pán by byl velmi náročný. Postavil by si hlavu a jen tak by se válel a sál naše nervy a peníze. Stále mluvíme o budoucnosti bez motoru, ale jenom potichu, aby to Brumla, náš motor neslyšel.


Po napojení hadice jsme dolili do nádrže 19 litrový kanystr nafty a pustili si na zkoušku Brumlu. Přitom jsme rovnou zvedli filtr na mořskou vodu zpět do původní pozice, protože se ukázalo, že teď s vyměněnou vrtulkou čerpadla můžeme umístit filtr nad úroveň mořské hladiny, jak to má ostatně být, aby se filtr dal kdykoli vyčistit, aniž by si člověk vytvořil v lodi fontánu.

Filtr na mořskou vodu

Po obědě se udělalo krásně, a tak jsme se pustili do vyměňování zbytku starých lan – topenanty neboli topping liftu (lano, které drží ráhno, aby nespadlo na palubu), réfovacích lan a vyměnili jsme taky pár starých kladek. Já jsem pak vylezl na stěžeň (moje oblíbená činnost) a začal jsem montovat 360° bílé kotevní světlo.

Péťa ve výšinách

Pak nám zavolali z Reiffaisen, že o našich ztracených penězích stále nic nevědí a že potřebují nějakou swiftovou zprávu, kterou mi ale tchajwanská banka nechtěla dát, že prý na to má právo jen ten, kdo peníze odesílal, tedy naše kamarádka Kasia, jenže Kasia je zrovna v Polsku. Pěkně jsem se rozzuřil. Kdo ví, kde ty peníze leží. Rozhodli jsme se čekat 10 dní (tak dlouho může prý převod trvat) a pak uvidíme. Potřebujeme ale zaplatit plachtu a člun, takže příští týden nám snad půjčí moje nebo Janičky mamka, než se naše peníze najdou.
Stále se snažíme prodat jednu bombu na plyn Bennymu, Číňanovi, který se stará o loď vedle nás, ale ten se neustále vykrucuje a až dnes, když mu Janička řekla, že mu k tomu dáme starý přívěsný motor, který na lodi korodoval dva roky pověšen na zadním zábradlí, se konečně rozhoupal a prý večer přinese peníze. Stejně se s tím motůrkem nechceme tahat a navíc nechceme mít loď ověšenou všelijakým haraburdím. Taky nebudeme muset vozit benzín, který by musel být kvůli bezpečnosti skladován na palubě. Vozit benzín v podpalubí je příliš nebezpečné. Výpary zaplní loď a pak stačí jedna jiskra a s lodí je amen. Pro Bennyho je to jistě také skvělý obchod, ale ani my neproděláváme.
Janička připomíná, že oběd byl přerušen první bombou, která byla z ničeho nic prázdná. Trošku nás to zaskočilo, že tak brzy. Ale to nás možná natáh ten chlapík, co nám ji plnil, protože jsme chvátali a nenechali si bombu zvážit. Možná je to ale pouze důkaz o tom, že tady rozhodně hlady nestrádáme… Spíš to vypadá, ze od rána do večera vaříme a jíme, ale to není pravda, také pracujeme. Kdybysme nepracovali, tak si nezasloužíme ty koláče. (Jedna z mála věcí, kterou jsme s novým sporákem a troubou ještě nedělali. Další na řadě je pečené kuře.)

Západ slunce nad Raffles

Večer jsem ještě při západu slunce vylezl na stěžeň (už používám sedátko, které je docela komfortní) a chvíli bojoval s 360° světlem, pro které jsem musel trochu upravit takovou hliníkovou desku, na které jsou instrumenty na vrcholu stěžně namontovány. Ukázalo se, že budeme muset brzy vyměnit hlavní drát, protože už je docela zpuchřelý. Nakonec se mi ale povedlo ze stěžně vytáhnout ještě kus a zpuchřelou část odříznout. Za tmy jsme pak ještě naházeli do lodi všechny prkna a prkýnka z polic, které jsme rozebrali a teakové desky z kokpitu, aby dál nemokly.
Přemýšlíme o speciální kolejnici na bouřkovou hlavní plachtu. Napsal jsem proto do Harkenu a dealerovi Seldenu v Tchajsku, jaké jsou možnosti a kolik by to asi tak stálo.
Zítra máme v plánu napojit hloubkoměr, větrného kormidelníka a dokončit zprovoznění navigačních světel.

Zůstaňte ještě chvilku, napište nám něco...