Další tropická bouře
Naštěstí tentokrát poměrně daleko od Hong Kongu, takže nám tu bude maximálně trochu víc foukat a pršet. Moře tu potvoru pořádně krmí, takže by měla pořád sílit než narazí na pevninu. Fuj tajksl. 
Naštěstí tentokrát poměrně daleko od Hong Kongu, takže nám tu bude maximálně trochu víc foukat a pršet. Moře tu potvoru pořádně krmí, takže by měla pořád sílit než narazí na pevninu. Fuj tajksl. 
Já motory moc nemusim. Je to krásné kalit to rychlostí šesti sedmi uzlů (11-13 km/h) mořskou pustinou, když ani nefoukne, ale to máte smrad, řev, vibrace, náhradní díly, naftu, kanystry, olej, chladící kapalina, palivové filtry, olejové filtry, náhradní vrtulky do pumpy, nářadí a teď on sám motor váží přes metrák a těch 300 nebo kolik litrů nafty taky něco váží a co to stojí…
Tak tedy, “soused”, který má nedaleko od nás svůj Downeaster 38 se čtyřválcovým Universalem mě požádal, jestli bych neasistoval mechanikovi, který se mu měl přijít podívat na motor. S radostí jsem souhlasil, člověk se vždy něco přiučí a není nad to pozorovat mechanika jak oblézá cizí motor s vědomím, že ten náš šlape jako hodinky a není tedy třeba nikoho, kdo by po něm dupal.![]()
V tomto ohledu Mr. Tang nezklamal. Okamžitě se vrhnul do strojovny, nohou se zapřel o palivové trubky, patou se zabořil do hadice od chlazení mořskou vodou, loktem o jakýsi filtr. Přitom negativním koncem multiměru obrušoval z motoru barvu, aby se dostal ne železo a pozitivním téměř naslepo opichoval startér. Strojovny na jachtách nebývají velmi prostorné.
Motor nakonec naskočil, stačilo očistit několik spojů a pořádně předžhavit žhavící svíčky.
Middle Island, ostrůvek, vedle kterého jsme zakotvení už několik týdnů rozšiřují. Stavba prý bude trvat ještě několik měsíců. Jezdí sem proto všelijaké příšernosti v podobě jeřábů, tahačů apod. Před několika dny tudy proklouzla tato loď, aby pomohla jeřábu s ukotvením. Všimněte si jak elegantně si to řezala mezi chudinkami jachtami. Moc prostoru tam neměli, ale nikoho ani neťukli.![]()
Autor: Weston Martyr, 1932
(Přeloženo z anglického originálu The £200 millionaire)
Minulé léto jsme se s manželkou plavili na pronajaté plachetnici vodami Zeelandu, největšího Dánského ostrova, když nás silné západní větry přinutily hledat útočiště v přístavu Dintelsas. Za chvilku nás následovala malá zelené šalupa s britskou vlajkou. Její posádku tvořil pouze jeden starší muž, ale hned jsme si všimli, že svou loď vede jistě, bez sebemenším potíží. Silně foukalo a jeho malá plachetnice vplula do přístavu plnou rychlostí. Když se ale přiblížila na úroveň naší lodě, otočila se rychle do větru, obě divoce se třepotající plachty byly v mžiku dole a její kapitán přirazil podél nás s takovou bravurností, že by ani vejce nerozbil. Převzali jsme lana a zatímco jsme zelenou šalupu vázali k naší lodi, její kapitán vytáhl korkové odrazníky a dal se do rovnání plachet. Žena si mě přísně změřila pohledem: „Podívej, jak je starý, je na to všechno sám, běž mu pomoct.“ Nabídl jsem tomu osamělému námořníkovi svoje služby, on ale odmítl: „Děkuji, ale nedělejte si starosti. Rád dělám všechno sám. Koneckonců to je součást celé téhle zábavy. Máte-li ale chuť, pojďte na palubu a rozhlédněte se kolem. Nenajdete tu nic, co by jeden člověk hravě nezvládl.“
Dnes ráno si v poklidu snídám a nejednou slyším pořádné šplouchnutí a přímo před mýma očima vyskočila z vody manta. Samozřejmě ne ta na obrázku, takový pohotový fotograf nejsem. Nebyla moc velká, tak metrové rozpětí. Neletěla ani moc dlouho, tak dvě tři vteřiny a poměrně nízko nad vodou, maximálně tak metr, ale stále se ještě tetelím radostí. Asi jako když jsme poprvé viděli delfíny v Jihočínském moři.![]()
Vlastně jsme tu opravdu sami samotincí. Na lodích kolem nás nikdo nebydlí. V noci je krásné ticho, nezastaví-li tady zrovna výletní džunka s karaoke party. Naštěstí kolem deváté desáté většinou odtáhnou. Počítám, že na moři rušení nočního klidu neplatí.
Nedávno dřevěnou džunku zakotvenou hned vedle nás, koupila jistá Francouzka. Tedy myslíme si, že je to Francouzka, podle přízvuku. Chvíli jsme se s ní bavili před několika dny večer, ship to ship, takže jsme ji ani pořádně neviděli. Zatím to vypadá, že zde ale nebydlí.
U mola, kde nasedáme na sampan do jacht klubu, je ale zakotvená malá kolonie rybářů. Většinou jde spíš o rekreační rybáře, ale dvě tři loďky vyjíždějí pravidelně. Vlastně se většinou vracejí, když my vstáváme, takže si zamáváme a usmějeme se a pokračujeme ve žvejkání chleba.
Zdá se, že tentokrát to byla opravdu silná bouře. Dost tomu také přispělo, že proletěla jižně od Hong Kongu a tak jsme se ocitli v nebezpečném polokruhu, kde se sčítá rychlost vlastních větrů cyklóny a rychlo pohybu celého systému a kde to tudíž nejvíc fouká. V naší zátoce malé pouze dvě plachetnice mají zničené plachty, jedna se málem utrhla od mooringu (nedostatečná ochrana lan proti tření).
Včera jsem ale vzadu u Aberdeen Boat Clubu zahlédl loď bez stěžně. Zatím nevím jak k tomu mohlo dojít.
Pokud jde o přípravy lodi na příchod bouře, platíme zatím za zelenáče. Když se na nás hnala první, stáhli jsme z paluby všechno, hlavně velkou kosatku na roleru. Většina našich sousedů je nechává vytažené a zatím jim to procházelo. Tentokrát i my jsme nechali obě přední plachty na palubě, ale pořádně jsme je alespoň svázali. Přežili bez jediného škrábance. Dva z našich sousedů takové štěstí neměli.
Návrat na loď se neobešel bez trochy napětí. Když jsem nasedl do autobusu začalo šíleně cedit. Zabořil jsem nos do knížky a předstíral jsem, že to se mě netýká a že to za chvilku přejde.
Když jsme projížděli Aberdeenem, tak už jsem vytahoval nepromokavý obal na batoh a deštník jsem si zavěsil nízko u pasu, připraven tasit až bude třeba. Hong Kong je dost kopcovitý, 60 až 70 stupňovité svahy, nepředstavujte si žádné malebné české kopečky. A jak leje, tak to z těch svahů teče proudem, včetně lupení, kamení a větví všech velikostí.
More »
Chystali jsme se na to celý týden, ale pokaždé nám do toho něco vlezlo. Poslední den před Janiččiným odjezdem. Neděle. Celí natěšení jsme celou loď připravili a pak už jsme jen seděli v kokpitu a čekali na vítr, který ovšem nepřicházel. Dali jsme si závazek, že teď už nikam nechvátáme, takže všechny manévry teď jenom na plachty, motor byl tímto degradován na funkci, která mu ve skutečnosti právem náleží – pomocný motor.
Jenže už dva dny koukáme, jak se sem blíží další tropická bouře a protože dnes se chystáme plachtit, nastalo pochopitelně ono předbouřkové ticho.
More »
English