|
||||
|
We are about to cast off, heading towards the Philippines in pursuit of the deserted anchorages and pristine bays. However, at the very moment we write this, we are literally still trapped in the heart of the civilization.  Our gypsy wagon We live on a 31 feet long sailboat in Kaohsiung, Taiwan, in the tourist area called Xiziwan. We sleep and work in the main cabin, which is basically a 3x3m room with a small galley, navigation table and two settees with another table in the middle. Towards the bow, there is a 1×2.5m closet and a V-berth. Cockpit (2×1.7m) at the stern is our porch. Janna is tied with her bow facing the shore. Every ten minutes a ferry full of cheering tourists passes approximately ten meters behind our stern. We no longer pay attention to all those hellos, howareyous, wieheisstdus (our boat is now registered in Germany), that from time to time reverberate over the water surface. Instead we rigged a piece of canvas at the stern to prevent the zestful tourists from peering into our porch and from there directly into our living room. We have compiled a list of marine suppliers that should be useful to cruisers visiting Taiwan. There is a lot of yacht hardware available here, bronze fasteners, limited but sufficient SS 316 screws and bolts, Sikaflex etc. Last week we have joined in three day regatta between Kaohsiung and Dapeng bay.
Dnes jsme se zúčastnili propagační akce (tiskové konference) v rámci mezinárodních jachtařských závodů, které se uskuteční příští víkend tady v Kaoshiungu a přilehlých vodách. Společně s Gajou, lodí Petera Pana, vedoucího místní jachtařské školy, jsme se po obědě vydali do nitra přístavu, kde jsme se u mola “Pravé lásky” (to není vtip, opravdu se tak molo jmenuje) nejprve podrobili několika rozhovorům místních novinářů, načež nám bylo jako zástupcům z řad “zahraničních přátel” přiděleno na palubu pět “vážených hostů”, které jsme zhruba 15 minut vozili kolem přístavu, zatímco nás z Gaji fotografovala přítomná média. Bohužel počasí příliš nepřálo, celou dobu mrholilo a nefoukal skoro žádný vítr. Za nepatrné pomoci našeho věrného motoru jsme ale vytáhli plachty a předstírali ladnou jízdu jinak liduprázdným přístavem. Už jsou toho plné noviny, jak se můžete přesvědčit z přiložených fotografií. Jen se obávám, aby nám zítra na trhu nenasadili zelináři vyšší ceny, když teď již celé město ví, že máme ke všemu i jachtu! Dost na tom, že se mi nepodařilo jim vymluvit jejich pevně zarytou představu, že tady učíme angličtinu a vyděláváme “těžké peníze”…  Kaoshiungský přístav téměř bez větru  "Vážení hosté" na palubě Janny  A-Kuan, první plavčík Peter Pana, v pozadí Janna |
      
|
|||
|
Powered by WordPress & Atahualpa |
||||
Česky