V jiném světě

Dva dny jsme strávili v akváriu. Člověk to zná z televize a z fotek, ale když jste jedním z živočichů, kteří jsou namočení do té průzračné krásy, vidíte podvodní svět najednou z jiného úhlu.

Nejdřív jsem si chtěl promnout oči, jestli mě nešálí zrak. Jenže to přes sklo potápěčských brýlí nejde, a tak jsem jenom s vykulenýma očima civěl na tu krásu pode mnou. Co pode mnou! Vždyť já jsem v tom teď plaval až po uši…
V Puerto Galera to začalo trochu rozpačitě. Do vody jsme skočili ze zakotveného člunu a zakotvili jsme, ne právě šťastně, na pohřebišti. Pomalu jsem splýval nad lesem mrtvých korálů, polámaných, zesinaných, hromady vybělených kostí. Pahýly korálových větví trčely do stran jako ulámané hnáty omílané vodou a pomalu rozemílané na prach, který se smísí s pískem a zaplaví pláže, plné mastných těl sálajících pod tropickým sluncem.

20130515-144512-35.JPG

Čtěte dál →

Apo Reef

Původně jsme měli v plánu v sobotu večer opustit kotevní bóji Puerto Galera Yacht Clubu a přesunout se o pár set metrů do vedlejší zátoky na kotvu. Přejezd jsme si ponechali na poslední chvíli a v podvečer se pochopitelně spustil liják. Trochu rozpačitě jsme se dívali nebesům přímo do tváře, nevěřícně kroutili hlavama a z pohodlí mooringu se nám moc nechtělo. Navíc nás čekalo kotvení mezi korály, a k tomu je dobré mít trochu světla, aby bylo možné zkontrolovat, jak se kotva zasekla a jak se táhne řetěz.
Nakonec se na nás štěstí usmálo, déšť ustal a my v pohodě zakotvili. Řetěz se nám trochu zamotal kolem korálových hlav, ale i kdyby se něco přihnalo, měli jsme dost prostoru, aby se s tím kotva vypořádala.

20130515-084828-17.JPG

Čtěte dál →

Voda a praní

Včera jsme vyrazili na pěší průzkum městečka Puerto Galera. Leták, který jsme obdrželi v místním turistickém centru, město popisuje jako “first class municipality”. Možná je to nějaký místní demografický technický termín, protože těch pár ulic plných obchůdků se suvenýry, barů plných obtloustlých a prošedivělých cizinců, přisátých ke sklenici rumu s vodou, pachem syrového masa, krve a ryb pročpělý trh, schovaný v temném přízemí špinavě žluté budovy, se nějak neslučuje se slovy “first class”.
Puerto Galera je především turistickým městem. Na východní straně ho lemuje rybářská vesnice, ale jinak je plné motorových tříkolek, tricyclů, jejichž šoféři pokřikují na kolemjdoucí “White Beach” a “Sabang”, což jsou hlavní místní atrakce.

P1030032.JPG

Rána tady bývají krásná

Čtěte dál →

Ze Subic Bay do Puerto Galery

Původně jsme chtěli vyrazit ve dvě odpoledne, ale jak už to bývá, těch posledních pár „maličkostí“ před odjezdem jako např. přivázání člunu na palubu, příprava plachet, úklid uvnitř kajuty (vše, co by mohlo během náklonu začít lítat musí být uklizeno do skříněk, sítí, či jinak zabezpečeno) nám zabraly více času, než jsme původně předpokládali. Ve tři odpoledne, když už jsme byli konečně připraveni vyplout, se stejně jako předešlého dne zvedla pěkně ostrá bríza. Z toho jsme se sice radovali, ale na druhou stranu to znamenalo menší komplikaci. Vítr foukal Janně do zad a abychom vyjeli od mola, museli jsme vycouvat. Janna s plným kýlem se směrem dozadu pohybuje jen nerada, a tak jsem navrhla, abychom ji nejprve pomocí lan přetáhli blíže k výjezdu od mola. Já se postavila k předku, Péťa k zadnímu lanu a jen co zazněl povel: „Povol to!” objevil se náhle náš soused a začal se mě vyptávat, jestli vyjíždíme právě teď a že nám musí něco ukázat, na co si máme dát cestou pozor.

20130502-090448-6.JPG

Už brzy tohle místo opustíme!

Čtěte dál →