Sbohem dávám těm jachtklubum proklatejm

Ráno, třetí den po příjezdu do Subic Bay, jsme vytáhli naše věrná skládací kola, na jedno přivázali nákupní košík, na druhé obrovskou tašku s prádlem a vydali se do Olongapo. Zatímco jsme projížděli zaplněnými uličkami, snažili jsme se identifikovat, kudy nás den předtím vezl taxikář Elmo. Naštěstí jsme si zároveň předešlého dne koupili místní SIM kartu a zaplatili si na den internet (cca 15Kč, neomezená data, rychlost kolísavá), a tak jsme se alespoň mohli částečně orientovat také podle google mapy.
První zastávka byl trh, který se nachází zhruba ve středu městečka. Prodávají tu vše od ovoce, zeleniny, ryb až po oblečení, staré napůl orezlé podložky, matky a šroubky, regulátor na plyn, zkrátka vše, na co si člověk vzpomene. Je zajímavé pozorovat, jak v chudých zemích funguje mnohem lépe systém recyklace a znovu používání starých věcí, pro vše, co se na něco hodí, se dříve nebo později najde nové uplatnění.

Zatímco Péťa hlídal kola, já jsem postupně snášela do nákupního košíku mango, melouny, cukety, rajčata a další pochutiny. Poté jsme se vydali směrem zpět, abychom co nejblíže mostu do Freeportu nalezli nějakou prádelnu. Naši obrovskou nákupní tašku přetékající propoceným prádlem přijaly tři Filipínky s nadšením, zvážily ji a sdělily nám, že si pro šaty můžeme hned druhý den přijít.
Zpátky v jachtklubu jsme se cestou na loď natrefili na skupinku dělníků v uniformách Broadwater Marine, konkurence Watercraft Venture, kterých jsme se den předtím ptali na mechanika. Od rána se neozvali, a tak jsme se projistotu optali, zda mají také někoho, kdo by se mohl kouknout na náš motor.
„Já jsem Sandro, co je vašemu motoru?“ přihlásil se hned sympatický mladík.
Vysvětlili jsme, co se nám cestou stalo a že už jsme se domluvili s konkurenční firmou, ale když se neozvou, tak mu určitě zavoláme.
Zpět na lodi jsme zavolali do Watercraft, kde nám sdělili, že mechanik přijde možná zítra, možná až v pondělí. Okamžitě jsme zavolali Sandrovi a domluvili se, že přijde kolem třetí.
Sotva jsme doobědvali a začaly se kolem nás stahovat temná bouřková mračna, objevil se Sandro a hrnul se přímo do naší strojovny. Začalo pršet, a tak jsem rychle zakrývala kokpit plachtami a Péťa se Sandrem se už mezitím pustili se šroubováky do Brumly.
Sandro prohlásil, že se nejspíš jedná o airlock a začalo se hledat, kde přesně je. Sandro zkoušel několik triků, které už jsme sami dříve použili, ale nakonec ho napadlo, že bude nutné dostat do systému nějakou naftu, aby toho pumpa nemusela tolik tahat, což nakonec pomohlo. Dokonce jsme jako bonus od něj vyfasovali ruční pumpičku, kterou k „zavlažení“ našeho motoru použil. Zatímco jsme Brumlu nastartovali a poslouchali, jak spokojeně šlape, Sandro se na nás zazubil:
„Tak co, jste spokojení?“
„Samozřejmě! To chce oslavu!“
Vodku, na kterou se nás Sandro hned nazačátku zeptal, jsme sice neměli, ale zato jsme stále ještě měli láhev slivovice, kterou jsme dostali nedávno od našich kamarádů firmy TDZ z Brna. Sandro si dal do jedné a pak i do druhé nohy, vysvětlili jsme mu, že by jinak kulhal, a pak spokojeně odešel zpět za svými kumpány.
My jsme utřeli rozlitou naftu a potřásaly hlavami nad tím, jaká hloupost to vlastně byla. Inu, za blbost se platí. Někdy hodně. Hlavně že odsud můžeme co nejdříve odjet!
Bohužel si Péťa toho dne ráno ale objednal v městečku nové brýle, poněvadž ty jeho se zlomily hned jak jsme vypluli z Kaohsiungu. Původně nám je slibovali hotové v úterý, ale naštěstí dostaly čočky hned druhý den, a tak jsme již v sobotu byli víceméně připraveni vyplout. Do brzkého úprku nám ale vlezl víkend, protože k odjezdu jsme potřebovali zároveň další proclení od pana Mendozy a ten mohl přijít nejdříve v pondělí.
Když už jsme tu museli zůstat, udělali jsme pár drobných úprav na lodi, které nás napadly během cesty, a pokročili v korektůrách románu Řezníkova žena, který vyjde letos kolem Vánoc.
K obědu Janička udělal hamburgery z černých fazolí, takže teď těžce oddechujeme, odpočíváme a čekáme, až přejde polední žár a hlavně až se zvedne odpolední vítr a my budeme moci vyrazit dál na jih do Puerto Galery.